Ciudad de México – Před sto lety se narodil jeden z nejvýraznějších latinsko-amerických literátů, básník Octavio Paz. Jeho jméno bylo ještě za života spojováno s kontroverzí. Přes levicové smýšlení totiž upozorňoval na hrozbu komunistických režimů.
Básník Octavio Paz: Muž mezi dvěma ideologiemi
Básník Octavio Paz: Muž mezi dvěma ideologiemi (zdroj: ČT24)
Syn mexického revolucionáře proplouval uměleckými směry s lehkostí sobě vlastní. Cizí mu nebyl surrealismus ani existencionalismus. Filozoficky se přikláněl zase k marxismu. Veškerá tato propojení z něj učinila umělce slova, který se nevešel do běžných škatulek.
Kvůli své pluralitě a neustálému zvažování dvojího názoru se stal pro tamní režim podezřelý. „Nevěděli, co dělat s jeho disentem, s jeho obhajobou svobody,“ míní předseda Národní rady pro umění Rafael Tovar y de Teresa. O to víc veřejnost přitahoval a postupem času se stal nejslavnějším mexickým básníkem. Poznal to ostatně i okolní svět - ve Francii a Německu patřil k nečtenějším autorům.
Revolučního ducha zdědil po svém otci, nadšení z marxismu mu ale nevydrželo déle než do zkušenosti ze španělské občanské války, kde se seznámil i s básníky Federicem Garcíou Lorcou nebo Rafaelem Albertim. Po skončení druhé světové války konečně procestoval svět, avšak ve funkci diplomata, jímž zůstal do roku 1968. Tohoto postu se vzdal na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v hlavní mexické metropoli.
S výročím narození Octavia Paze je spojená také výstava
- Paz sepsal dvanáct sbírek poezie a na pětadvacet esejů
- V českém překladu vyšly básně Na břehu světa, Pták vteřiny a Luk a lyra
Není divu, že sté výročí jeho narození odstartovalo po celé zemi vzpomínkové a literární akce. V hlavním městě na ně zavítal také sám mexický prezident Enrique Peňa Nieto. Ten Paze označil za nejuniverzálnějšího myslitele a zdůraznil, že se jedná o jediného Mexičana, který kdy obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Ve své poezii se dotýkal témat násilí, lásky, Mexika nebo sociálních témat.