Praha – Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal, řekl o svém příteli Pavlu Juráčkovi Václav Havel. V knihovně, která nese prezidentovo jméno, teď vzniká archiv tohoto klíčového tvůrce československé nové vlny. Cílem je uvést Pavla Juráčka do širšího povědomí, které se zatím omezovalo na jeho filmy a hlavně strhující osobní deník. Jako první svazek plánovaného vydání souborného díla vychází kniha povídek Prostřednictvím kočky.
Klíč k určování Pavla Juráčka lze získat Prostřednictvím kočky
Archiv vzniká od letošního února, kdy Marek Juráček předal Knihovně Václava Havla nedávno objevenou literární pozůstalost po svém otci. Knihovna se rozhodla neznámé dílo představit čtenářům.
Pavel Juráček patří k osobnostem československé kinematografie 60. let. Jako režisér se do ní zapsal satirickým a absurdním Případem pro začínajícího kata, k němuž napsal scénář na motivy Gulliverových cest. Podílel se také na scénáři k Sedmikráskám Věry Chytilové anebo na interaktivním filmovém představení Kinoautomat: člověk a jeho dům. Po podpisu Charty 77 byl donuce k odchodu ze země, žil v Západním Německu. Zemřel nedlouho před sametovou revolucí – v květnu 1989.
V jeho pozůstalosti se nacházejí stovky stran rukopisů, dokumentů a korespondence. Vedle nerealizovaných scénářů vydala i svědectví o obsesivní pečlivosti a oddanosti, s níž Pavel Juráček vytvářel celé světy. Stejně podrobně chce knihovna zmapovat i celý jeho život a dílo. „O Juráčkovi jako o autorovi se moc nevědělo, přitom jeho dílo přesahuje průměr a myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co se v české literatuře v druhé polovině 20. století objevilo,“ domnívá se Pavel Hájek z Knihovny Václava Havla.
Juráčkova literární tvorba bude vycházet postupně v edičních svazcích. První z nich – Prostřednictvím kočky – zahrnuje texty z let 1951 až 1958. Předchází tak časově obsáhlým deníkům – Juráčkovo svědectví popisující roky 1959 až 1974 vyšlo knižně v roce 2003. Deníky byly inspirací pro dokumentární portrét Klíč k určování trpaslíků, natočený Martinem Šulíkem. Do divadelní podoby je loni převedla brněnská Reduta, inscenace Zlatá šedesátá pak spolu s jejími tvůrci Janem Mikuláškem a Dorou Vicenikovou přešla do pražského Divadla Na zábradlí. Za adaptaci Juráčkových deníků obdrželi Cenu Alfréda Radoka pro inscenaci roku 2013.