Všechny věci jsou naše věc. Jak se změnily za sto let?

Praha - Pro umělecký průmysl konce 19. století byl charakteristický vyšívaný dekorativní vějíř, pro užité umění modernismu efektivně uspořádaná kuchyně, pro poválečný design televize a tranzistorové rádio. Jak zásadně se za sto let - od roku 1870 do roku 1970 - proměnil umělecký průmysl, užité umění a design? Vývoj dokládá na 120 exponátů výstavy Věci a slova v galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

„Žijeme obklopeni předměty, které velice často ani nevnímáme, a to ovlivňuje naše chování, naše vnímání světa a také to, jak předmětný svět pojmenováváme,“ osvětlila název výstavy Věci a slova její spoluautorka Martina Pachmanová. „Obklopení“ vyjadřuje i instalace exponátů, která ze všeho nejvíce připomíná bazar.

S vývojem společnosti se u předmětů neměnila jen forma, ale také jejich společenská priorita. Některé užitkové věci postupně ztratily svůj účel a přestaly se vyrábět, zatímco technologický pokrok a nový způsob životního stylu si vyžádaly předměty nové. 

Proměnu dokumentuje výstava na různých typech předmětů - řemeslných výrobcích, průmyslovém designu, nábytku a textilním designu, případně módě. Specifika jednotlivých period dokládají konkrétní - mnohdy ikonické - předměty, například židle od Jana Kotěry, stolek od Josefa Gočára nebo dózy Pavla Janáka. Tedy věci, které plnily paralelně dvojí funkci: měly povznášet vkus uživatelů a zároveň jim sloužit. Vedle nich jsou ukazovány i „veteše“, věci zbytečné či kýčovité, připomínající, že pokleslý vkus a marnivost byly a jsou součástí lidské kultury.

Jak moc nás ovlivňují věci, kterými se obklopujeme nebo kterými jsme obklopeni? Zásadní posun ve vnímání znamenal přechod k masové výrobě. „Průmyslová nadprodukce ve čtyřicátých letech (20. století) se podepsala i na chování lidí, na zaplavování příbytků věcmi. Mluvilo se o věcismu, a dokonce známý psychonalytik Bohuslav Brouk mluvil o tzv. chrematologii, která měla racionalizovat spotřebu, měla člověka zbavit všech věcí,“ doplnila další z autorek výstavy Lada Hubatová-Vacková.

A dnes? „Dneska by se možná dala položit protiotázka, jestli už spíše nežijeme ve světě nepředmětu,“ domnívá se Pachmanová, „čímž odkazuji k eseji Viléma Flussera, který hovoří o současnosti jako o etapě nevěcí, protože žijeme v době informací.“ Přesto - předměty, stejně jako pro celou moderní společnost od 19. století, hrají v našich životech velmi důležitou roli. Právě to by měla výstava návštěvníky přimět si uvědomit.

Zájemci o umělecký průmysl, užité umění a design 1870–1970 mohou další informace a souvislosti načerpat z komentované antologie, která obsahuje více než stovku historických, teoretických a kritických textů. 

Věci a slova zaplní galerii UMPRUM do 6. listopadu. Od května do září příštího roku hostí reprízu výstavy Moravská galerie v Brně.