Strany troubí na volební zteč

ČT24

ČT24
úterý 2. září 2014 Adéla

Expedice Kon-Tiky: Na voru z Ameriky do Polynésie

Velikost textu:
aktualizováno 25. 5. 2009 09:29

Rabat - Slavný norský mořeplavec a etnograf Thor Heyerdahl se celý život snažil potvrdit, že oceán nebyl pro staré civilizace nepřekonatelnou překážkou. I když jeho hypotézy mnohokrát ztroskotaly, zůstal symbolem dobrodružné sveřeposti a víry ve schopnosti dávných předků. Do dějin se navždy zapsal legendární expedicí Kon-Tiki, jíž chtěl dokázat, že Polynésii mohli osídlit peruánští indiáni, a nikoli pouze asijské národy. Proto 25. května 1969 vyplul na papyrovém člunu Ra z Maroka k americkým břehům ve snaze potvrdit, že tisíce let před Kolumbem mohli starověcí mořeplavci přeplout Atlantský oceán a usadit se na pobřeží Ameriky. Pokus se mu tehdy ještě nezdařil, úspěch slavil až o rok později při expedici Ra II.

Etnolog Thor Heyerdahl se svou lodí Ra II.
Etnolog Thor Heyerdahl se svou lodí Ra II.

Kon-Tiky: Na voru z Ameriky do Polynésie

Rodák z norského Larviku na sebe poprvé přitáhl větší pozornost v roce 1947, kdy chtěl plavbou na voru z balzového dřeva Kon-Tiki dokázat pravost legend o příchodu praotců obyvatel Polynésie z Jižní Ameriky, nikoli z Asie. Loď vyplula z peruánského přístavu Callao 28. dubna 1947 a svou pouť ukončila po asi 8000 kilometrech na polynéském útesu Raroia 7. srpna 1947. Na podporu Heyerdahlových teorií se poté vydal na plavbu Pacifikem i český cestovatel Eduard Ingriš, který po druhé světové válce žil v Jižní Americe. Oponentem se stal Bengt Danielsson, někdejší člen posádky Kon-Tiki, jenž se přiklonil k názoru, že právě Amerika byla osídlena z Asie. Heyerdahlovu hypotézu o jihoamerickém osídlení tichomořských ostrovů ovšem genové rozbory nepotvrdily. Nicméně všechna tajemství se zatím vysvětlit zdaleka nepodařilo: vědci pořád nemají tušení, jak se do Polynésie dostaly už v prehistorii jihoamerické sladké brambory a tykve.

Později se Heyerdahlova pozornost přenesla k Atlantskému oceánu. Po archeologických objevech na Newfoundlandu, které přinesly důkazy o pobytu Vikingů na severu Ameriky, si položil otázku, zda obdobně dlouhé plavby nemohly podniknout starověké středomořské národy (například Féničané). Materiálem na výrobu jejich lodí byl papyrus (stonky rostliny šáchor), rostoucí v blízkosti Nilu, ale i v Americe. Heyerdahl vyhledal místa, kde i ve 20. století papyrus rostl, i stavitele schopné vyrobit tradiční metodou lodi starověkých plavců. "Byl jsem přesvědčen, že staří Egypťané a jejich současníci byli mnohem lepšími námořníky, než se soudí," uvedl v jednom článku. Skeptici jej ale varovali. Prý to je bláznovství hraničící se sebevraždou.

Vor Kon-Tiky, na kterém se Thor Heyerdahl přeplul Pacifik (detail přídě)
Vor Kon-Tiky, na kterém se Thor Heyerdahl přeplul Pacifik (detail přídě)

Ra: Na papyru přes Atlantik? Nemožné...

V Egyptě stavitelé od Čadského jezera zhotovili z papyru, který byl dovezen z Etiopie, patnáctimetrové plavidlo, které dostalo podle egyptského boha Slunce jméno Ra. Loď vyplula ze starověkého přístavu Safí na atlantském pobřeží Maroka 25. května 1969 přes Atlantik. Heyerdahlovi bylo tehdy necelých 55 let. Mezinárodní posádku tvořilo sedm mužů ze sedmi států - vedle Heyerdahla Američan Norman Baker v roli navigátora, potápěč Georges Surijál z Egypta, lékař Jurij Senkevič ze SSSR, antropolog Santiago Genovés z Mexika, lodní tesař Abdalláh Džibrání z Čadu a fotoreportér Carlo Marri z Itálie.

Loď plula podél afrického pobřeží až k mysu Juby, kde se pustila na otevřený oceán. V dešti minula Kanárské ostrovy, vzbouřený oceán později poškodil kormidlo lodě. V neustávajících bouřkách se posádka Heyerdahlova člunu 18. července 1969 musela vzdát - nalodila na jachtu Shenandoah. Měla za sebou 54 dní plavby a 5000 kilometrů.

Ra II: A přeci je to možné...

Norský badatel se ale nevzdal. V roce 1970 mu jihoameričtí indiáni pomohli postavit Ra II., konstruovaný tentokrát jako katamarán. V květnu 1970 vyplula loď Ra II., kde tesaře Džibráního nahradil Madání a do posádky přibyl japonský kameraman Kei Ohara z Maroka. Plavba, během které se potápěla zadní část lodi, skončila 12. července 1970 u břehů Barbadosu. Její plavba trvala 57 dní a byla dlouhá více než 6100 kilometrů. Heyerdahl tak prokázal, že bylo možné pradávné spojení mezi "starým" a "novým" světem. O obou expedicích vydal knihu a natočil dokumentární film.

A Heyerdahl dál podnikal další výpravy, ale i publikoval, přednášel, bojoval proti drancování přírody. V roce 1978 plavbou na rákosové lodi Tigris z Iráku přes Perský záliv do Indického oceánu ukazoval, že se tudy mohla šířit civilizace. Později vedl mezinárodní průzkumné expedice zejména na souostroví Maledivy v Indickém oceáně a v okolí pyramid v Túcume v severním Peru. V závěru života Heyerdahl zase odborníky poněkud zaskočil. Historikové se nijak nehlásí k jeho teorii, že Kryštof Kolumbus dosáhl Ameriky už jako mladý námořník na dánsko-portugalské výpravě v roce 1477, takže pak při své slavné plavbě v roce 1492 věděl, kam pluje. Rozborem dávných mýtů také Heyerdahl dospěl k názoru, že Vikingové přišli na Skandinávský poloostrov před 2000 lety z oblasti od Azovského moře. Heyerdahl zemřel v 87 letech 18. dubna 2002 v Itálii.

Papyrusový člun Ra II., na kterém Thor Heyerdahl přeplul Atlantik
Papyrusový člun Ra II., na kterém Thor Heyerdahl přeplul Atlantik
Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.