Příběh bratří Mašínových vzbuzuje rozporuplné reakce

Případ skupiny lidí kolem bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře. Někteří lidé je označují za vrahy. Jiní na jejich podporu sepisují petice a požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, o což se pravidelně a zatím marně snaží svými návrhy například někteří členové českého Senátu.

Premiér Topolánek se stal jedním z prvních vysokých politiků a ústavních
činitelů, kteří se o bratrech Mašínových pochvalně vyjádřili. Loni je při
projevu na Dni NATO v Ostravě označil za "hrdiny protikomunistického
odboje". Do té doby jim podporu nevyjádřil žádný český premiér a
rezervovaní byli i exprezident Václav Havel a současná hlava státu Václav Klaus. Topolánkovo uznání tehdy pochválil místopředseda Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka, výhrady naopak měli zástupci ČSSD a KSČM.

Ocenění členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínových státním vyznamenáním už čtvrtým rokem po sobě požadují pravicoví senátoři. Naposledy tak učinili loni, kdy je nominovali na udělení Medaile Za hrdinství. Na stejné vyznamenání Mašíny navrhli poprvé už v roce 2004, tehdy návrh senátora Martina Mejstříka (za Cestu změny) podpořilo 29 z 51 přítomných senátorů. Později byli navrhováni několikrát také na udělení Řádu bílého lva.

Prezident Václav Klaus už v září 2004 dal najevo, že činnost odbojové
skupiny bratrů Mašínů je kontroverzní a zařazení jejich členů na seznam
vyznamenaných k 28. říjnu by podle něj vyžadovalo širokou společenskou shodu.

Útěk skupiny bratří Mašínů

Ctirad a Josef Mašínové se pokusili navázat na činnost svého otce, podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady za odboj. Josef Mašín starší patřil k legendární odbojové skupině známé jako Tři králové. Patřili do ní také Josef Balabán a Václav Morávek.

Při odbojové činnosti bratrů Mašínových ale zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté. Někteří lidé jim ale dodnes vyčítají, že postřelili hasiče a zastřelili ozbrojeného muže, který převážel peníze, a chloroformem omámeného příslušníka tehdejší policie. Člen skupiny Milan Paumer v roce 2004 při veřejném slyšení v senátu uvedl, že zmíněný policista byl zabit kvůli hrozbě pozdější identifikace a následným represím. K zastřelení pokladníka řekl, že to byl člen Lidových milicí, „ozbrojené pěsti komunistické strany“, a zahynul při šarvátce s Josefem Mašínem.

Bratrům Mašínům a jednomu ze tří jejich společníků Milanu Paumerovi se sice na podzim 1953 podařilo probít se do západního Německa, další členové skupiny ale byli později v Československu odsouzeni k trestům smrti nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení.

Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy.

Z celé rodiny zatím získala vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její stejnojmenná dcera (sestra Josefa a Ctirada Mašínových) ale odmítla řád na Pražském hradě převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři tehdy vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až po více než roce. Počátkem června 2005 bratry Mašíny a jejich čtyři spolubojovníky vyznamenalo České a slovenské sdružení v Kanadě Masarykovou cenou.

Ctirad Mašín (narozen 1930) se nemohl smířit s komunistickým převzetím moci v únoru 1948. Nejprve se pokoušel o sabotáže, poté plánoval útěk z Československa. Ten však byl prozrazen a Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech. Na podzim 1953 při útěku do západního Německa zastřelil dva východoněmecké policisty. Po pětileté službě v americké armádě podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, pak se osamostatnil. Ctirad má dva syny a dceru. Nyní žije v Ohiu.

Josef Mašín (narozen 1932) sdílel osud se starším sourozencem. V srpnu 1952 přepadl auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Poté, co se dostal na Západ, sloužil stejně jako Ctirad v americké armádě. Po skončení vojenské služby nějaký čas žil a obchodoval v Německu v Kolíně nad Rýnem, oženil se a s manželkou Evou mají dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.

Milan Paumer (narozen 1931) žil od dětství v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s bratry účastnil sabotážních akcí, v roce 1953 s nimi utekl do západního Německa. Paumer pak sloužil v americké armádě (byl třeba v Koreji). Na Floridě později pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu. Od roku 2001 žije znovu v Poděbradech.

• Člen skupiny bratří Mašínů, která se v 50. letech prostřílela na Západ. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/104/10379.jpg
• Člen skupiny bratří Mašínů, která se v 50. letech prostřílela na Západ. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/104/10380.jpg
• Člen skupiny bratří Mašínů, která se v 50. letech prostřílela na Západ. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/104/10382.jpg