Litvínov - Česká vláda na web pověsila seznam českých ghett, kterým chce pomoct, ale čtvrt třicetitisícového litvínovského sídliště Janov mezi nimi chybí, vláda na něj zapomněla. Upozornila na něj až extremistická Dělnická strana bitkou mezi neonacisty a policisty. Zálusk na Janov mají i těžaři kvůli zásobě uhlí v blízkosti sídliště. V případě prolomení těžebních limitů by se těžba dostala jen na několik stovek metrů od sídliště.
Sídliště Janov ohrožuje kromě sociálních problémů i těžba uhlí
Panelové bloky v 70. letech zcela zastínily původní starou výstavbu. Právě tehdy se sem začali stěhovat lidé z okolních vesnic, které pohřbila těžba hnědého uhlí. Horníci, jejich rodiny, první Romové. „Do Janova byli sestěhováni lidé mnohdy proti své vůli, v různé sociální skladbě a možná i s těmi nepřizpůsobivými občany,“ řekl bývalý starosta Litvínova Karel Zdražil.
Život v Janově se výrazně změnil před dvěma lety, kdy začal příliv stovek nových přistěhovalců. Dnes bydlí v Janově odhadem 6,5 tisíce lidí. Nepřizpůsobivých občanů tady žije velká většina. Nepřirozený zvrat připisují místní lidé a nevládní organizace plánu tamních radních pod názvem privatizace. „Noví lidé jsou neplatiči nájemného z Prahy, kteří se dostali do Janova na základě toho, že radnice prodala obecní byty realitním kancelářím,“ informoval ředitel Českého helsinského výboru František Valeš.
V jednom bytě i dvacet lidí
Místní radnice v roce 2005 vypsala soutěž na prodej bytů. Zájemce mohl koupit dva tisíce lukrativních bytů v Litvínově, k tomu ale musel přikoupit také zanedbané domy se šesti sty byty v Janově. Domy odkoupila pražská společnost RLRE Tellmer Property, jejímž investorem je Reiffeisenbank. Smlouvu o nájmu ale spravuje firma Haines. A právě ta čelí nařčení, že umožnila masové stěhování rizikových skupin z různých koutů země do Janova. Realitní firma to nepřipouští.
V Janově stojí třípokojový byt sto tisíc korun, tedy desetkrát méně než v nedalekém Litvínově. V některém bydlí pohromadě i 20 lidí. Drobná i větší kriminalita je na každodenním pořádku. „To byl takový kotel, kterého si nikdo moc nevšímal, nikdo tam nepracoval, žil si vlastním životem, a jednou musel vybouchnout,“ upozorňuje Valeš.
Vybuchnul vpádem pravicových extremistů, kterým podle jejich slov na Janově záleží. Místo toho z něj ale v pondělí udělali válečnou zónu. Ministři se teď dušují, že litvínovské radnici pomůžou. „Zatím je to pouze morální podpora, protože konkrétní výsledky našich návštěv a rozhovorů nejsou,“ připustil starosta Litvínova Milan Šťovíček.
Prolomení těžebních limitů
Kromě sociálních potíží Janovu hrozí i další problém v podobě prolomení limitů těžby uhlí v nedalekém Horním Jiřetíně. Mostecká uhelná společnost lobbuje u vlády, chce městečko Jiřetín zbourat a těžit. Pokud by se jí to podařilo, hranice uhelného dolu by ležela jen 300 metrů právě od Janova. „Pokud by se to stalo, tak si myslím, že velká část těch lidí by odešla, ať už dobrovolně, nebo by byla donucena právě těmi podmínkami,“ uzavřel místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
GALERIE
Romové