Kolem nejvyšší státní zástupkyně je řada nejasností

„Všechny mohu ujistit, že chci navázat na to, aby tato instituce byla naprosto politicky nezávislá a odolná jakýmkoli politickým vlivům,“ slibovala Vesecká při svém jmenování. Zpočátku se skutečně těšila přízni nejen v odborných kruzích, ale také u veřejnosti. Dokonce se v jedné z anket objevila jako možná kandidátka na prezidenta.

Problémy kolem státních zástupců vyvolala kauza Čunek

Na popularitě ji však nepřidalo rozhodnutí z loňského června, kdy odebrala dohled nad vyšetřováním údajné korupční kauzy vicepremiéra a lidoveckého předsedy Jiřího Čunka přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ji žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy. „Ať je vláda modrá, oranžová, fialová, lesbická nebo marťanská, je to jedno. A státní zastupitelství musí toto právo na proces objektivní zaručit,“ komentovala tehdy své rozhodnutí. Salichov však krátce poté Čunkovo trestní stíhání zastavil.

Čunek byl původně obviněn, že jako starosta Vsetína přijal před šesti lety půlmilionový úplatek od realitní společnosti H&B Real. Loni v listopadu Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo, protože bylo zastaveno předčasně. Salichov však stíhání zastavil i podruhé.

Podezřelé schůzky s Andělovou a náhle personální změny  

Spekulace o politickém ovlivňování vyvolala schůzka Vesecké, exministra Němcem a soudce Kučery s  ostravskou žalobkyní Zvesecká

atuší Andělovou. Tématem rozhovoru měl být právě případ Čunek. Státní zástupkyni však na tom nepřipadá nic neobvyklého. „Pokud někdy byla osoba nebo trestní věc zmiňována, pak se jedná o zmínky ryze společenského charakteru, protože téma Čunka, Pitra a podobných osob byla probírána na řadě schůzek, řadě společenských akcí,“ vysvětlila téma jednání v pořadu ČT Reportéři. 

Právě s údajnou korupční kauzou Čunka souvisí i spor vysokých představitelů justice v čele s Veseckou s její předchůdkyní Benešovou. Vysocí představitelé justice Benešovou zažalovali kvůli jejím výrokům o „zákulisní justiční mafii“, jež pronesla v souvislosti s Čunkovým případem.

Rozpaky budí i změny na některých místech ve struktuře státního zastupitelství. Pět žalobců, kteří nesouhlasili s postupem Vesecké v Čunkově kauze, muselo změnit místo. Jedná se i o žalobce Ivo Ištvana, který si na postup v kauze Čunek oficiálně stěžoval ministru spravedlnosti a kterého jeho nadřízená ze dne na den poslala z Brna do Olomouce. „Jediné, co mně bylo sděleno, byla věta, abych se zamyslel nad událostmi nedávné doby,“ komentoval své přeřazení Ištvan. Vesecká odmítá jakoukoliv souvislost změn s kauzou Čunek.

I Benešová měla ve funkci problémy

Kritiku ale sklízela i Vesecké předchůdkyně Marie Benešová, která se do funkce dostala v roce 2000. Vystřídala tehdy Víta Veselého, který podle komentátora Bohumila Pečinky odmítl tlak tehdejšího premiéra Milandělová

oše Zemana ohledně vyšetřování Akce čisté ruce. Benešová sice patřila do Zemanova týmu, nicméně nakonec se podle svých slov přičinila o zastavení akce: „Do akce jsem naskočila, to je sice pravda, ale s Milošem Zemanem jsme měli velké polemiky na toto téma. A jestli dobře víte, tak já jsem se zasadila o to, aby ta akce Čisté ruce byla potom zrušena,“ komentovala své působení ve funkci Benešová.