PRAHA - Je tomu už téměř 30 let, kdy padlo rozhodnutí ustanovit v duchu Charty 77 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, známý pod zkratkou VONS. Stalo se tak 24. dubna 1978, v době velkých represí, a VONS brzy vešel ve známost jako nezávislá instituce sledující případy porušování lidských práv v tehdejším Československu. Členové výboru si také perzekuci a dlouholeté pronásledování vyzkoušeli na vlastní kůži. Smyslem vzniku bylo zejména podpora a pomoc rodinným příslušníkům perzekuovaných lidí.
Před 30 lety část Charty 77 založila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
Výbor se zabýval případy osob trestně stíhaných, vězněných za projevy svého přesvědčení nebo oběťmi policejní a justiční svévole. Mezi hlavními představiteli se objevili dnes dobře známé osobnosti jako Václav Havel, Petr Uhl, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Jan Ruml, Otta Bednářová a Dana Němcová. Doslova všichni patří mezi lidi pronásledované státní mocí, kteří si za projevy svého přesvědčení odpykali dlouhá léta ve vězeňských celách. „Režim chtěl útoky na VONS zlikvidovat Chartu 77. Ale protože Chartu tvořilo široké politické spektrum od trockistů po pravicové katolíky, vyburcovaly útoky i zahraničí. Vyjádřil se papež i Margaret Thatcherová. Udělalo nám to nesmírnou reklamu a mělo to obrovské politické dopady," uvedl pro ČT Jiří Dienstbier.
VONS lze nejlépe charakterizovat jako čistě občanskou iniciativu. Nemá žádné instituce, ale pouze mluvčí, kteří se každým rokem měnili, a tvořilo jej 44 členů. Jen do prosince roku 1989 vydal více než 1 100 sdělení týkajících se důležitých informací o trestním stíhání, přičemž VONS úzce spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa a Hlasem Ameriky. Členové výboru se také starali o postižené lidi a jejich rodiny a poskytovali jim morální, právní a potřebnou materiální pomoc.
Zajímavé je, že vznik organizace musela posvětit Generální prokuratura. Ta se ale negativně vyjádřila až po roce činnosti, kdy měl za sebou výbor již 113 případů. Komunistická státní bezpečnost proti jeho aktivistům poprvé 29. května 1979. Zatýkání a domovní prohlídky probíhaly v souvislosti s akcí Kmen.
Nedlouho po založení bylo šest hlavních představitelů za svou aktivitu ve výboru odsouzeno k trestům odnětí svobody od dvou do pěti let za podvracení republiky. Další členy, mezi kterými byli například Jarmila Bělíková, Ladislav Lis, Jiří Němec a Václav Malý, čekalo půlroční věznění. VONS tomuto násilnému tlaku odolal a naopak upevnil a rozšířil činnost natolik, že orgány státní moci byly nuceny stále více přihlížet k reakcím domácí i zahraniční veřejnosti v případech, které VONS hájil. „Režim to neobyčejně rozčilovalo, protože mu práce VONSu nastavovala zrcadlo naprosto konkrétně,“ upozornil bývalý český prezident Václav Havel.
Výbor nezůstal ve svém snažení osamocen. Svým dílem přispívaly též zahraniční instituce jako Amnesty International, vídeňský výbor Mezinárodní společnosti pro lidská práva a Helsinki Watch. VONS se již v roce 1978 stal členem Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH), která se podílela na práci OSN.
Svou činnost výbor na neurčito přerušil v roce 1996. „Dnes samozřejmě upadl v zapomnění. Je to práce pro historiky, pro badatele, politology, a já jsem rád, že takového výboru dnes není zapotřebí, i když se taky dějí věci, které jsou hodny pozornosti,„ řekl bývalý člen Jan Ruml. S tím souhlasí i Jiří Dienstbier: “To, že tu problémy pro které výbor vzniknul, nejsou, neznamená, že si jiné kauzy nezasluhují pozornost veřejnosti, ať už jsou to různí katarští princové nebo korupční aféry."
- Demonstrace na podporu Charty 77 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/187/18617.jpg
- Sdělení VONSu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/187/18620.jpg
- Petruška Šustrová a Jan Ruml autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/187/18619.jpg