Praha - Praha při zavádění projektu Opencard nevymáhala na dodavateli, firmě Haguess, pokuty za prodlení. Sdělilo to dnes v tiskové zprávě sdružení Oživení. Dodávky byly podle sdružení opožděny celkem o 229 dnů. Praha tak údajně měla vymáhat pokuty ve výši 224 milionů korun. Podle Oživení úředníci magistrátu posouvali termíny dodávek svévolně, což prý svědčí o nadstandardních vztazích mezi představiteli města a společností Haguess. Praha se k záležitosti nechtěla vyjádřit.
Praha zřejmě při zavádění Opencard nevymáhala na firmě Haguess pokuty
Zjištění se týká smlouvy na „realizaci Servisního kartového centra“ pro projekt Opencard mezi Prahou a společností Haguess. Ta byla uzavřena v říjnu 2006, hodnota zakázky byla 98,1 milionu korun včetně DPH. Smluvní pokuta měla činit jedno procento z celkové ceny, tedy zhruba 981 000 korun za každý den. Podle Martina Kameníka ze sdružení Oživení neexistují žádné smluvní dodatky, které by termíny uvedené ve smlouvě posouvaly. Stejně tak sdružení nezaznamenalo, že by Praha nějaké pokuty požadovala. Sdružení proto poslalo podnět kontrolnímu výboru pražského zastupitelstva. Ten by měl prověřit, zda existují nějaká písemná zdůvodnění toho, jak Praha v této věci postupovala. „Musíme počkat, až podnět dostane kontrolní výbor. Musíme se s tím seznámit, teprve pak se budeme vyjadřovat,“ řekl mluvčí projektu Opencard Martin Opatrný.
Oživení se domnívá, že zástupci Prahy se společností Haguess domlouvali změny termínů, aniž uzavřeli písemné dodatky ke smlouvě. „Takové jednání svědčí o nadstandardních vztazích mezi představiteli města a společností Haguess a představuje riziko nehospodárného nakládání s městskými financemi,“ uvedl Kameník.
Takový postup je podle něj v rozporu se smlouvou a tyto dohody lze prý považovat za neplatné. Pokud město neprokáže písemnými dokumenty, že termíny byly posouvány z objektivních důvodů nebo nezaviněnými chybami, chce sdružení podniknout právní kroky.
Těmi chce město donutit buď vymáhat pokuty po firmě Haguess, nebo způsobené škody po úřednících. Kartu Opencard v současnosti vlastní kolem 420 000 lidí. Slouží mimo jiné jako tramvajenka, průkazka do knihovny, držitelé na ni také získají různé slevy. Projekt ale především v počátku provázely problémy a nevýhodné smlouvy. Podle kritiků je předražený.