Brno – Zadávání veřejných zakázek na stavby dálnic v České republice se v dohledné době zřejmě stane objektem zájmu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad totiž obdržel podnět, podle něhož systém zadávání neodpovídá zákonu a způsobuje zhruba třetinové předražení ceny oproti okolním zemím. Na nadprůměrnou cenu výstavby infrastruktury nedávno upozornila i bývalá Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Antimonopolní úřad prověří zakázky na stavbu dálnic
„Můžeme zatím pouze potvrdit informaci, že jsme uvedený podnět dnes obdrželi,“ řekl mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa bez bližších podrobností. V praxi to obvykle znamená, že se začne zabývat a zkoumat i jeho obsah. Podle podnětu, který podal novinář Jaroslav Novák Večerníček, mohou dálnice v Česku podle zadávacích kritérií stavět v praxi pouze čtyři firmy. Ty se podle veřejně dostupných informací vzájemně o zakázky dělí, takže prý neexistuje v této oblasti žádná skutečná veřejná soutěž. „Důsledek je zřejmý, stavby dálnic a rychlostních komunikací jsou až o třetinu dražší než v okolních zemích, přestože je u nás levnější pracovní síla a leckdy i materiál,“ uvedl v podnětu.
Výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz. K tomuto závěru dospěl NERV ve své závěrečné zprávě zveřejněné v září. Zatímco v Německu nebo Itálii je výstavba infrastruktury levnější než výstavba obytných domů, v Česku je naopak o 62 procent dražší.
Důvody předražení? Podle NERV nízká soutěž nebo silný vliv dodavatelů
Možných vysvětlení dražší výstavby infrastruktury v Česku je podle NERV několik. Patří mezi ně právě nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, možná korupce, měkké rozpočtové omezení na straně investora (státu) nebo intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů, kteří preferují neúčelně nákladná řešení. Dalším možným vysvětlením je podle rady nátlak účastníků řízení, aby při výstavbě bylo pamatováno na jejich zájmy.
Řešením by podle rady mohlo být zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, sledování zakázek malého rozsahu Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, zveřejnění všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu nebo ochrana oznamovatelů korupčních praktik (tzv. Whistleblowing).