Brusel - V hlavním městě Evropské unie dnes skončil ostře sledovaný dvoudenní summit šéfů vlád a hlav členských států. První oficiální vrcholnou schůzku špiček sedmadvacítky pod vedením českého předsednictví lze považovat za úspěch. Přinesla totiž shodu ve všech klíčových otázkách, o kterých se v Bruselu od čtvrtka jednalo. Evropa tak nyní má o něco jasněji především v tom, jak bude v nadcházejících měsících postupovat v boji s hospodářskou krizí.
EU má po summitu odpovědi na klíčové otázky
„To, co jsme schválili, pomůže evropským zemím překonat dopady finanční a ekonomické krize,“ řekl na brífinku po skončení summitu český premiér Mirek Topolánek. Právě postoj unie k současným ekonomickým problémům byl hlavním tématem, které se neslo napříč v podstatě všemi jednáními.
EU už ví, jak na hospodářskou krizi
Tématem číslo jedna bylo doladění společného postoje, se kterým představitelé EU a členských států pojedou na dubnový summit největších ekonomik světa G20 do Londýna. Evropští lídři se dohodli, že zde budou prosazovat zdvojnásobení finančních prostředků ve fondech Mezinárodního měnového fondu určených na pomoc zemím nejvíce zasaženým krizí. Samotná EU se zavázala, že do fondů přilije dalších 75 miliard eur.
Rovněž na dvojnásobek vzroste i objem prostředků v podobných fondech unie, určených pro členské státy, které neplatí eurem. Účastníci summitu se na návrhu, který na programu jednání původně vůbec nebyl, dokázali shodnout pouhý den poté, co ho prezentoval předseda Evropské komise José Barroso. Nově tak země mimo eurozónu, které stáhla krize nejhlouběji, budou moci čerpat až 50 miliard eur místo původních 25 miliard.
V souvislosti s krizí se v Bruselu mluvilo ještě o otázce zlepšení regulace finančních institucí. I v ní se unie shodla. Dohodu o hlavních principech v dohledu nad unijním finančním sektorem očekávají lídři EU v červnu. Experti navrhují, aby v Evropské unii vznikly dva nové celoevropské úřady pro dohled nad finančním sektorem. Jeden by měl být jakousi sítí národních regulátorů a druhý by měl posuzovat systémová rizika ve finančním systému a v případě potřeby varovat před případným kolapsem.
Zelená pro východní partnerství
Ve druhém dni se EU zabývala také zahraniční politikou. Zelenou nakonec dostal projekt takzvaného východního partnerství. Konkrétně summit potvrdil plán dát mezi lety 2010 až 2013 na užší spolupráci se šesti postsovětskými republikami 600 milionů eur (16,1 miliardy korun). Projekt, který by měl být nastartován na květnovém summitu východního partnerství v Praze, se týká Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Brusel těmto zemím výměnou za reformy nabízí dohody o přidružení, o zónách volného obchodu a o snadnějším poskytování vstupních víz do evropského bloku.
Loňské peníze na energetiku a zemědělství
Překvapivě rychle se špičkám EU podařilo shodnout na rozdělení pěti miliard eur zbylých z loňského rozpočtu. Peníze půjdou na energetické projekty, na rozšíření širokopásmového internetu na venkově a na podporu zemědělství. Česká republika by měla dostat 35 milionů eur (asi 950 milionů korun) na vybudování dalších plynových zásobníků. U plynovodu Nabucco, o jehož financování panovaly původně rozpory, se unie zaručila na úvěry ve výši 200 milionů eur. Zbylá miliarda z balíku pěti miliard půjde na internet a na zemědělské projekty.
Řeč padla i na problematiku ochrany klimatu. Unie potvrdila svůj závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 procent pod úroveň roku 1990. Unijní lídři potvrdili, že pokud k tomu přistoupí i další země, pak unijní snížení bude až třicetiprocentní.
Úspěšně skončený summit vynesl českému předsednictví EU pochvaly z úst řady evropských státníků. Topolánek se však v Bruselu nevyhnul ani nepříjemným otázkám vztahujícím se k situaci na domácí politické scéně. Poslanecká sněmovna bude v úterý hlasovat o nedůvěře vládě a panují proto obavy, jak by se případný pád kabinetu odrazil v českém předsednictví. Premiér se v této souvislosti odkázal na minulá předsednictví jiných členských států, které se nacházely v podobné situaci. Pád vlády v jejich případě podle Topolánka normální fungování unie neohrozil.