Varufakis: „Řecko spadlo do pasti“

Atény - Eurozóna je kompletně pod kontrolou Německa a na Řecko věřitelé líčili past, tvrdí bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis. V prvním rozhovoru po odstoupení z funkce popsal pro britský politický magazín NewStatesman podrobnosti jednání o záchraně Řecka a odhalil plán, který měl za podpory výsledků referenda zajistit zemi lepší postavení u jednacího stolu.

Řecko uzavřelo dohodu s věřiteli. Je jisté, že její podmínky jsou daleko tvrdší a přísnější, než za které řecká vláda poslední měsíce bojovala. „Každá dohoda, kterou uzavřeme v příštích dnech, bude horší,“ říká v rozhovoru pro NewStatesman již bývalý ministr financí Janis Varufakis. Naráží tak na více než pětiměsíční boj za přijatelnou dohodu, který neměl pro Řeky vítězný konec. Varufakis, který na ministerský post rezignoval 6. července (pouhý den po řeckém referendu), vysvětluje, proč dohodu s věřiteli dříve nepodepsal.

Smlouva nebyla údajně připravena v dobré víře a návrhy věřitelů, které v pátek přijala řecká vláda, byly dle jeho názoru „nemožné, neschopné fungování, ba přímo toxické“. „Byl to přesně ten typ návrhů, které předložíte druhé straně, když se nechcete dohodnout. Řecko vydává půjčky za řešení problémů, co očividně nejsou. Děláme náš dluh ještě méně udržitelným a úspornými opatřeními ještě více degradujeme naši ekonomiku.“ 

Varufakis pro australský rozhlas ABC

„Toto nemá nic společného s ekonomikou. Nemá to nic společného s tím, aby se Řecko dostalo na cestu ekonomického oživení. Je to nová Versailleská smlouva a premiér to ví.“

Dočkal jsem se prázdných výrazů 

Krátkodobou dohodu mohl Varufakis vyjednat krátce po zvolení Syrizy v lednu letošního roku. „Tři nebo čtyři reformy mohly být schváleny a Evropská centrální banka (ECB) mohla na oplátku zmírnit omezení a finanční likviditu,“ přibližuje bývalý ministr. „Druhá strana ale trvala na komplexní dohodě, ve které chtěla mluvit o všem. Když ale chcete mluvit o všem, v zásadě to znamená, že nechcete mluvit o ničem.“ Podobná dohoda tak podle něj nebyla možná. 

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který je autorem smluv s Řeckem z let 2010 a 2012, byl podle Varufakise velmi důsledný. V žádném případě nechtěl projednávat dohodu, kterou uzavřel s předchozí vládou. Stanovisko z německé strany znělo jasně: „Nemůžeme připustit, aby volby vše změnily.“ Úsporný program přitom připravil o práci čtvrtinu Řeků a vytvořil nejhorší ekonomickou depresi od roku 1930. Varufakis navrhoval zastavení voleb v zadlužených zemích, ale plnohodnotné odpovědi se nedočkal. 

Levicová strana Syriza, která v lednu 2015 vyhrála předčasné parlamentní volby, následně odstřihla Varufakise z hovorů. Ačkoliv měl stále na starosti řecké finance, nebyl nadále u jednacího stolu. V květnu letošního roku krátce naznačil, že „zkoušel probírat ekonomiku, což nikdo jiný nedělal“. „Přinesl jsem návrh a dočkal se pouze prázdných výrazů,“ popisuje Varufakis. „Za zavřenými dveřmi jste narazili na sympatické lidi, ale při jednání se všichni vrátili k oficialitám. Velmi vlivní lidé se mi podívali do očí a řekli: 'Máte pravdu, ale my vás stejně rozdrtíme',“ dodal. 

Věřitelé vedli Řecko do pasti 

Varufakis uvedl, že vlády, u kterých čekal vlídnější přístup, byly v jednání jejich největšími nepřáteli. „Pro vlády zemí s velkými dluhy (Portugalsko, Španělsko, Itálie a Irsko) by bylo nejhorším scénářem, pokud bychom uspěli. Při vyjednání lepší dohody by musely odpovídat občanům svých zemí na otázku, proč se nezachovaly stejně.“

Věřitelé prý měli strategii, kterou udržovali Řecko v naději na kompromis. Realita ale byla jiná. „V první fázi přišla série dotazů na fiskální politiku a data o státních podnicích, abychom strávili mnoho času předáváním informací na nespočetných setkáních. Ve druhé se ptali na DPH, penze, privatizaci nebo trh práce. Následně zamítli náš návrh, přešli k dalšímu tématu a celý proces se opakoval.“ 

Alexis Tsipras s Angelou Merkelovou
Zdroj: ČT24/REUTERS/Hannibal Hanschke/Files

U kormidla je Německo 

Bývalý ministr financí měl jasno, kdo za plánem stojí. „Německý ministr financí naprosto kontroluje výstup eurozóny. Je to jako sladěný orchestr a on je jeho dirigent,“ upozorňuje Varufakis. Na mírný odpor se údajně stavěl pouze francouzský ministr financí Michel Spain, ale jeho snahy byly vždy potlačeny.

Zatímco Schäuble byl neúprosný, kancléřka Angela Merkelová se podle Varufakise prezentovala odlišně. Podle všeho přesvědčovala premiéra Alexise Tsiprase, že nedopustí, aby se stalo něco zlého. „Dál spolupracujte s Trojkou a nemůžeme narazit na slepou ulici.“ Varufakis si nicméně myslí, že kontrola Německa je absolutní a zachází i mimo zákon. „Mluvíme o skupině, která má moc ovlivňovat životy Evropanů. Nikomu se nezodpovídá a jedná v utajení – nikdo se nikdy nedozví, o čem se mluvilo za zavřenými dveřmi.“ 

Hrozba „Grexitu“ by Řecku umožnila lepší dohodu 

Referendum z 5. července bylo rychle zapomenuto. Nabídlo prý jen falešnou naději a bylo předurčeno k likvidaci premiéra Tsiprase, který podepsal dohodu, proti které bojoval. Varufakis se ale domníval, že referendum mohlo mít zásadní vliv. V předvečer hlasování měl plán, na který ale Tsipras nikdy nekývl.  

Poslední měsíc varoval řeckou vládu, že ECB použije lokální banky k vynucení dohody. Pokud by se tak stalo, byl připraven jednat: „Vydal bych denominační dluhopisy, omezil řecké vazby na ECB z roku 2012, snížil dluh a zajistil kontrolu nad řeckými bankami,“ přiblížil Varufakis.  

Tyto kroky by Řecko z eurozóny nedostaly, ale zároveň by představovaly reálnou hrozbu. Možnost „Grexitu“, jak se označuje případný řecký odchod z eurooblasti, by otevřela Aténám prostor pro lepší dohodu. Varufakis se domníval, že právě výsledek referenda poskytl Tsiprasovi mandát k tomu, aby se pokusil o odvážné kroky, případně je alespoň oznámil.

Demonstrace na podporu eura v centru řecké metropole
Zdroj: George Panagakis/ČTK/ZUMA

Zatímco dav oslavoval výsledky referenda, byl Varufakis v kritickém setkání přehlasován. Jakmile nezískal podporu, jeho odchod byl nevyhnutelný. „Tu noc vláda rozhodla, že řecké “Ne„ nebude startem odvážného a energického přístupu, který představoval můj plán,“ neskrýval bývalý ministr zklamání. Mítink vrcholných politických představitelů dále přijal postoj, který neměl reagovat na kroky věřitelů jakoukoli „výzvou“. A to v podstatě znamenalo kapitulaci. 

Varufakisova rezignace ukončila přes čtyři roky trvající spolupráci s premiérem Alexisem Tsiprasem. Varufakis řekl, že chápe, proč se od něj Tsipras odvrátil, a že jejich vztah zůstává velmi přátelský.

 Profil Janise Varufakise:

  • Přednáší ekonomii na Aténské univerzitě a pracuje jako soukromý konzultant společnosti Valve Corporation. Sám sebe popisuje jako „libertariánského marxistu“.

  • Narodil se 24. března 1961 v Palaiu Faliru na jižním předměstí Atén ve vlivné a politicky angažované rodině.

  • V roce 1978 si na univerzitě v Essexu vybral ekonomii, kterou pokládal za stěžejní pro politický diskurz, i když ho víc bavila fyzika. Později přidal matematickou statistiku na Birminghamské univerzitě a udělal si doktorát z ekonomie.

  • Mezitím začal vyučovat ekonomii a ekonometrii na univerzitách v Essexu a ve východní Anglii. V roce 1988 strávil rok na univerzitě v Cambridgi, v letech 1989-2000 vyučoval na univerzitě v Sydney. V roce 2000 se stal profesorem ekonomické teorie na Aténské univerzitě, od ledna 2013 přednášel na Texaské univerzitě v Austinu.

  • Turínská univerzita mu letos v lednu udělila čestnou profesuru za výjimečný příspěvek k porozumění globální ekonomické krizi.

  • Má řecké a australské občanství.

  • Od ledna 2004 do prosince 2006 pracoval Varufakis jako ekonomický poradce pro premiéra Georgea Papandreoua.