Brusel - Řecký premiér Alexis Tsipras chce požádat o sedmimiliardovou překlenovací půjčku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po jednání euroskupiny o tom informoval její předseda. Zástupci eurozóny ale chtějí vědět, jak si řecká vláda představuje další postup. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že se řecká delegace omezila na mlhavý slib, že tak učiní „možná“ ve středu. Týž den má Tsipras promluvit k Evropskému parlamentu.
Tsipras do Bruselu přijel bez budoucího scénaře, jen s požadavkem půjčky
„Řecký premiér Alexis Tsipras by měl přijít s překlenovacím úvěrem v hodnotě sedmi miliard eur. Chtěl by se na něm dohodnout do 48 hodin. Je prý potřeba, protože Řecko má nouzové výdaje a potřebuje řešit platební neschopnost, do které se dostalo. Šéf Evropské komise Jean Claude Juncker potvrdil, že se na návrhu pracuje a půjčka by mohla být,“ informuje Kateřina Procházková, zpravodajka ČT v Bruselu.
Podporu na financování dluhu chtějí Řekové čerpat z Evropského stabilizačního mechanismu. Po jednání euroskupiny o tom informoval její předseda Jeroen Dijsselbloem. Řecká strana by měla velmi brzy poslat dopis s formální žádostí o nový program. O žádosti by podle Dijsselbloema měli už ve středu dopoledne prostřednictvím telekonference znovu jednat ministři financí eurozóny. Řecký ministr Euklidis Tsakalotos zatím nové návrhy Atén na řešení situace podle Dijsselbloema nepřednesl.
- Očekává se, zda řecký premiér Alexis Tsipras zpraví o řecké vizi řešení krize zástupce eurozóny na veřerním mimořádném summitu. Podle informací agentury Reuters se řecká delegace prozatím omezila pouze na slib, že tak „možná“ učiní ve středu. Týž den má Tsipras promluvit k Evropskému parlamentu.
Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos na jednání euroskupiny
Ministři se podle šéfa euroskupiny v zásadě shodli, že pokud bude pro Řecko skutečně schválen další záchranný program, měl by být střednědobý. „Z důvodů věrohodnosti. Řecké problémy jsou hluboké a budou si naši pozornost vyžadovat delší dobu,“ poznamenal nizozemský ministr.
Podle Dijsselbloema je ještě příliš brzy na optimismus. Z pohledu euroskupiny Řecko potřebuje věrohodné reformy. „Proto od řecké vlády musíme slyšet, zda mají takové reformy na mysli. Zda jsou politicky připraveni. A to uslyšíme velmi, velmi brzy,“ poznamenal. Připustil, že někteří ministři od svého řeckého kolegy podobné návrhy očekávali už dnes. „Všichni sdílíme silný pocit naléhavosti,“ řekl Dijsselbloem s tím, že času je málo.
Merkelová při příchodu na summit:
Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu na mimořádný summit eurozóny upozornila, že po skončení posledního řeckého záchranného programu chybí právní základ pro jednání s Aténami. Zdůraznila také, že věc musí být vyřešena v řádu dní. Podle Merkelové nelze oddělit solidaritu na evropské úrovni a odpovědnost na úrovni národní. „Jinak řečeno: Bez solidarity není možná pomoc, bez solidarity a reforem není možné dostat se tam, kam se dostat chceme,“ řekla novinářům německá kancléřka.
GALERIE
zdroj: ČT24
„V současné situaci, kdy je Řecko de facto na pokraji bankrotu, tak by finanční pomoc alespoň trochu pomohla řekněme odblokovat a prodloužit čas na vyjednávání, protože Řecku velice kriticky dochází likvidita,“ soudí ekonom Vysoké školy obchodní Pavel Neset.
„Řekové si v referendu odhlasovali, že chtějí holandské, rakouské a německé peníze i nadále, ale bez jakékoliv protihodnoty. Tsipras spoléhá na to, že se přesně něco takového odehraje. Má velmi silné spoluhráče, k nimž patří Juncker, členové francouzské vlády a nedivil bych se, kdyby k nim patřila i Angela Merkelová,“ říká politolog Petr Robejšek, expert na mezinárodní vztahy.
GALERIE
videogallery_545227
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur. Atény by měly peníze na splacení částky pro MMF pouze v případě, že se dokázaly dohodnout s věřiteli na seznamu reforem, a to se nestalo.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale na tom je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu. Jednotlivým státům eurozóny Řecko dluží 53 miliard eur, dalších 27 miliard eur dluhu má Řecko u Evropské centrální banky a zhruba 20 miliard u MMF. Z jednotlivých zemí jsou největšími věřiteli Řecka Německo (68 miliard eur), Francie (44 miliard eur) a Itálie (38 miliard).