Washington - Americký Senát schválil ve středu večer místního času upravený záchranný plán pro finanční sektor, na který bude vynaloženo až 700 miliard dolarů (přes 12 bilionů korun). Balíček opatření teď znovu zamíří do dolní komory Kongresu, která jeho původní verzi v pondělí překvapivě odmítla. Zákonodárci ve Sněmovně reprezentatntů jej budou projednávat pravděpodobně ještě tento pátek.
Upravený záchranný plán prošel Senátem, schválit jej musí ještě Sněmovna reprezentantů
S novou verzí návrhu, kterou prosazoval prezident George Bush i oba prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama, souhlasilo 74 senátorů, 25 jich bylo proti. Zatím však není zřejmé, jaké šance má balíček opatření v dolní komoře Kongresu, kde se o něm pravděpodobně bude hlasovat tento pátek.
Proti původnímu plánu předpokládá návrh schválený Senátem vyšší ochranu bankovních vkladů. Limit na částku garantovanou Federální společností pro pojištění vkladů (FDIC) se tak zvýší na 250 tisíc dolarů z dosavadních 100 tisíc dolarů.
Bush doufá, že plán podpoří také Sněmovna reprezentantů
Prezident George Bush přijetí záchranného plánu horní komorou Kongresu uvítal a vyjádřil naději, že upravený návrh získá podporu i ve Sněmovně
reprezentantů. „Zákon, který Senát schválil, je bezpodmínečně nutný pro finanční bezpečnost každého Američana,“ řekl Bush. „Americký národ a naše ekonomika vyžadují, aby Sněmovna schválila tento dobrý zákon ještě tento týden,“ doplnil.
Lídři Senátu ale k plánu připojili také prodloužení daňových úlev pro firmy, což může vyvolat odpor některých demokratů ve Sněmovně reprezentantů. Záchranný plán počítá s tím, že vláda bude vykupovat od finančních institucí hypoteční úvěry, na ně navázané cenné papíry a další aktiva, která zatěžují jejich účetní bilance. Vláda by následně vykoupená aktiva prodávala zpátky na trh. Odbornící se domnívají, že na tom může i vydělat.
Jan Švejnar, ekonom:
„Americká a potažmo i světová ekonomika jsou na rozhraní velké propasti, do které by se mohly dostat a ten balíček, ať už je jakýkoli, je opravdu zásadní z toho hlediska, že je potřeba ekonomice dodat likviditu a dát jí možnost znovu se obnovit.“
Podle Švejnara plán ekonomice prospěje
Přijetí záchranného plánu finančního sektoru vítá i ekonom Jan Švejnar. Nejdůležitější podle něj bude zejména jeho psychologický dopad. „Je potřeba obrátit očekávání lidí, zvláště na finančních trzích. Nyní všichni očekávají, že se věci budou hroutit, a to samo o sobě způsobuje hroucení někdy i celkem dobře situovaných finančních institucí,“ míní.
I když má podle Švějnara plán řadu nedostatků jako jsou příliš velké pravomoci, které dává ministru financí, nebo absence některých důležitých zábran, je jeho přijetí pro americkou ekonomiku zásadní. „Jestliže se nynější spirála směrem dolů nezastaví, bude to mít obrovský dopad na každého normálního člověka. Dalo by se to přirovnat nebezpečí, které nastalo a nakonec bylo realizováno koncem 20. a na začátku 30. let minulého století,“ řekl.
Záchranný plán
Záchranný plán počítá s tím, že vláda bude vykupovat od finančních institucí hypoteční úvěry, na ně navázané cenné papíry a další aktiva, která zatěžují jejich účetní bilance. Tato těžce prodejná aktiva nutí banky odepisovat stále vyšší ztráty a ochromují celý finanční sektor nedůvěrou. Na záchranný sektor má být vynaloženo až 700 miliard dolarů (přes 12 bilionů korun).
Americký prezident George Bush po schválení záchranného plánu v americkém Senátu.