Berlín - Německé odbory se postavily proti tomu, aby zahraniční dopravci nemuseli vyplácet svým řidičům tamní minimální mzdu za jízdu po německém území. Podle Stefana Körzella z vedení Německého odborového svazu (DGB) by tak vznikla nekalá konkurence německým dopravcům. Svaz se navíc bojí, že jakákoli výjimka z plošné minimální mzdy otevírá cestu k tomu, aby ji zaměstnavatelé obcházeli.
Německá minimální mzda: Odborům se nelíbí, že pro cizí řidiče neplatí
Minimální mzdu 8,50 eura (235 korun) za hodinu zavedlo Německo na počátku roku. Podle výkladu tamního ministerstva práce se tato mzda vztahuje na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa, a platí tedy i pro řidiče transitní dopravy. Jenže po protestech, které se ozvaly především z Polska a České republiky, se zatím Německo rozhodlo, že nebude u transitní dopravy dodržování minimální mzdy kontrolovat.
Stefan Körzell z vedení Německého odborového svazu (DGB)
„Pro zahraniční řidiče, kteří vezou náklad například z Polska do Nizozemska přes Německo, nyní platí dočasné opatření, podle něhož jsou tito řidiči zatím od uplatnění minimální mzdy osvobozeni. My si to nepřejeme.“
Körzell ale připustil, že konečné rozhodnutí bude ležet na Evropské komisi, která zkoumá stížnost Polska na způsob výkladu německého zákona. „Co ale rozhodně nechceme, aby se řidiči z Polska nebo z Česka během své cesty přes Německo zapojovali do vnitrostátní dopravy, kdy by část nákladu nabrali a složili na německém území. Pokud to udělají, musí se na ně vztahovat německá minimální mzda,“ dodal odborář s tím, že: „V opačném případě by to byla nekalá konkurence vůči německým vnitrostátním dopravcům, kteří svým řidičům minimální mzdu platit musejí.“
Odborář: Výjimka přímo vybízí ke zneužití
Svaz DGB se staví proti jakýmkoli výjimkám z vyplácení minimální mzdy. „Každá výjimka vytváří prostor, který může zaměstnavatel zneužít k tomu, aby zaměstnancům platil méně, než stanovuje zákon,“ míní Körzell a uvádí případy, kdy donáškové firmy přepisují pracovní smlouvy na rodinné příslušníky svých zaměstnanců mladší 18 let, kterým se podle zákona 8,50 eura za hodinu vyplácet nemusí.
Kamion v Německu
Možného obcházení zákona se Körzell obává také u dopravců v případě, že by se na zahraniční řidiče vztahovala výjimka z minimální mzdy: „Nechceme, aby tady vznikl obchodní model, kdy německý zaměstnavatel přesune své sídlo do Česka nebo do Polska a pak bude říkat, že se díky tomu na jeho zaměstnance nevztahuje německá, ale česká nebo polská minimální mzda.“
Už vlastní zavedení minimální mzdy vnímá svaz jako úspěch. Podle Körzella se díky ní od začátku roku zvýšily platy 3,7 milionu zaměstnanců. Statistické údaje navíc nepotvrzují obavy některých ekonomů, že firmy začnou kvůli vyšším nákladům na práci propouštět, uzavírá.