Praha - Občanský zákoník dává zákazníkům čtrnáct dnů jistoty, během nichž mohou zakoupené zboží bez udání důvodu vrátit, pokud jim nevyhovuje. Týká se to zboží pořízeného na dálku (např. po internetu nebo telefonu). Člověk ale nesmí produkt používat, potom mu ani dva týdny hájení vrácení peněz nezajistí. Doba vracení nevhodných vánočních dárků a reklamací těch vadných tak vrcholí. Obchodníci proto mají plno práce s jejich vyřizováním, a pokud zákazník netrvá na svých právech, mohou ho lehce odbýt.
Možnost vrátit zboží do 14 dnů se týká zboží rozbaleného, ale nepoužitého
Zásadní pro spotřebitele je, že na zboží zakoupené na dálku platí čtrnáctidenní lhůta, během které lze od koupě odstoupit bez udání důvodu. Lhůta ale běží od chvíle, kdy kupující převzal zboží. (Omluva: Původně bylo ve článku uvedeno, že 14denní lhůta pro vrácení zboží bez udání důvodu platí i pro kamenné obchody.)
Občanský zákoník zároveň připravil nepříjemnou situaci pro prodejce, pokud by kupujícího neseznámil se všemi okolnostmi práva vrátit zboží. Čtrnáct dní by se pak prodloužilo o celý rok. V podstatě tak prodejce nutí, aby si zajistili, že případný návrat zboží proběhne bez nedorozumění. Zákazník totiž může zboží během dvou týdnů jenom vyzkoušet, ale nikoli používat. Zákoník tak brání i tomu, aby se z obchodů staly půjčovny, kde by si lidé pořizovali věci kvůli krátkodobému použití, ale vlastně by za ně nezaplatili, protože při vrácení zboží dostanou zpět tolik, co věc stála.
Sám prodejce si v prvních dvou týdnech nemůže stanovit omezující podmínky mimo zákon. Ten několik výjimek nabízí. Například pokud se ve vánočním balíčku objeví špatně vybraný film nebo hudba, může být takový produkt vrácen pouze tehdy, zůstává-li mu ochranná fólie. Podobné omezení platí třeba i pro věci zabalené v hygienickém obale. U jiných výrobků už obal není součástí věci, je chápán pouze jako ochrana před poškozením při převozu.
Reklamace a vracení zboží tématem Událostí (zdroj: ČT24)
Otevřená zůstává otázka, co dál, když uplynou dva týdny. To už si může podle libosti ošetřit prodávající. Může žádosti o vrácení vyhovět, ale nemusí. Záviset přitom bude minimálně na tom, jestli bude zboží vykazovat pouze známky vyzkoušení.
K reklamaci stačí místo účtenky jen výpis z účtu
Každý zákazník má podle zákona dvouletou lhůtu na reklamaci, a to i použitého zboží. Stejné je to i v případě, když obchodník požaduje poplatek za reklamaci - přitom ta je ze zákona vždy zdarma. „Není možné, aby si účtoval jakýkoliv poplatek. Nemůže to odůvodňovat ani tím, že musí výrobek poslat do servisu,“ upřesnil mluvčí České obchodní inspekce Jiří Frohlich. Spotřebitelům může pomoct v reklamacích i to, že k nim nemusí mít nutně účtenku - stačí jim třeba i výpis z účtu nebo z karty. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena do 30 dnů ode dne, kdy byla uplatněna. Prodávající a kupující se však mohou dohodnout na tom, že tato lhůta bude prodloužena.
Při zamítnutí reklamace je možné podat stížnost u České obchodní inspekce. Ta případ prošetří, a pokud obchodník pochybil, může mu udělit pokutu. ČOI ovšem neřeší, zda je reklamace oprávněná. Když je zákazník přesvědčen, že má pravdu, může požádat soudního znalce o zpracování odborného posudku.
Další novinkou je povinné značení potravin
Obsah alergenů znají zákazníci už teď. Výrobci potravin je musí uvádět na etiketách a na vyžádání ho musí předložit i restaurace nebo jídelny. Za uvádění spotřebitele v omyl hrozí viníkovi pokuta až 50 milionů korun.
Potravinová etiketa
S novým rokem začala v obchodech platit také jedna z nejzásadnějších změn v označování potravin. Prodejci potravin musí od ledna 2015 povinně uvádět informace o nebalených potravinách přímo v jejich blízkosti a velké hypermarkety a supermarkety musí hned při vstupu do prodejny vyvěsit seznam pěti zemí, ze kterých odebírají nejvíc potravin. Zákazníci díky tomu dostanou přehlednější a srozumitelnější informace o potravinách, které nakupují.
Energetická hodnota - tedy kolik je v potravinách tuků, cukrů, bílkovin a soli - je informace, kterou se zákazník u všech potravin dozví v prosinci 2016. O něco dříve, už v dubnu 2015, pak budou muset výrobci v celé Unii uvádět původ masa, a to nejenom u hovězího, což už dnes platí, ale i u vepřového, drůbežího, skopového a kozího.