Praha - Česká národní banka loni neoslabila korunu kvůli tomu, aby oddálila vstup Česka do eurozóny. V Otázkách Václava Moravce to řekl viceguvernér banky Vladimír Tomšík. Souvislost naznačil prezident Miloš Zeman, finanční ústav se podle něj obával ztráty kompetencí. Vedení banky si za intervencemi stojí a kurz chce na 27 korunách za euro držet až do roku 2016.
Viceguvernér ČNB: Naše měnová politika není pro euro překážkou
Mezi oslabením koruny a datem přijetí eura v ČR nebyla podle Tomšíka žádná souvislost. „Měnová politika ČNB dlouhodobě nepředstavuje žádnou překážku pro přijetí eura v ČR, naopak dlouhodobě jsme měli problémy s fiskální politikou. Dále máme dlouhodobě problémy s nedokončenou penzijní reformou a samozřejmě je zde stále nepružný trh práce,“ argumentoval viceguvernér v Otázkách.
Vladimír Tomšík:
„K velmi podobnému kroku už před třemi lety přistoupilo Švýcarsko. A myslím, že si nikdo nedovolí říci, že Švýcarsko přistoupilo k tomuto kroku, aby oddálilo přijetí eura v zemi.“
ČNB oslabila loni v listopadu korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.
Domněnku, že centrální banka oslabila korunu, aby oddálila euro – a tím si uchovala své kompetence – vyslovil prezident Zeman naposledy ve čtvrtek: „Nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny, a tím si zachovat kompetenci této instituce.“
Instituce jeho výroky nekomentovala. Na stranu ČNB se následně přiklonili ekonomičtí analytikové i bývalý prezident Václav Klaus (podrobněji zde).
Ilustrační foto
Intervence uchránily Česko od deflace a snížily nezaměstnanost
Oslabení kurzu podle Tomšíka Česko zachránila před hrozbou deflace, nastartovalo ekonomiku a zvýšilo zaměstnanost. Tříprocentní růst HDP je podle viceguvernéra právě důsledkem intervencí. „Nedochází k nárůstu počtu zkrácených pracovních úvazků, ale naopak dochází k navyšování zkrácených úvazků na celé úvazky. A vidíme, že dochází k růstu nominálních mezd,“ uvedl Tomšík. Obecně každý nárůst hrubého národního produktu o procento znamená nárůst zaměstnanosti o dvě procenta, dodal viceguvernér.
Kroky ČNB v souvislosti s intervencemi dlouhodobě kritizují odbory. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly poškodily intervence tuzemské zaměstnance bez toho, aby se vyplnil jeden ze slibů ČNB, a tím bylo vytvoření až 30 000 pracovních míst. „Situace, že by lidé, kteří pracují na zkrácené úvazky, přešli na celé pracovní poměry, určitě nenastala,“ tvrdí Středula.
ČNB v závěru července zlepšila odhad vývoje HDP pro letošní rok na 2,9 procenta. Naopak pro příští rok odhad růstu hrubého domácího produktu zhoršila na tři procenta. Nezaměstnanost v ČR v červenci činila 7,4 procenta, před rokem byl o desetinu procentního bodu vyšší.
GALERIE
videogallery_466268