Praha – Celkové ztráty českých průmyslových firem kvůli sankční přestřelce mezi Evropskou unií a Ruskem mohou krátkodobě dosáhnout desítek miliard korun. V dlouhém období se můžou vyšplhat až do stovek miliard. Vyplývá to z výsledků ankety, kterou mezi českými firmami provedl Svaz průmyslu a dopravy. Jiné odhady jsou mírnější – například ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) hovořil o částce 2,5 miliardy korun.
Sankce mohou znamenat ztrátu desítek miliard, bojí se podniky
„Vyčíslit celkové ztráty je velmi obtížné. Škody budou pravděpodobně narůstat postupně a pro samotné firmy je těžké je přesněji kvantifikovat. Jen podle odhadu vycházejícího z podkladů necelé stovky firem vyšla částka přímých dopadů na zhruba deset miliard korun,“ píše se v analýze Svazu průmyslu a dopravy.
Pokud by sankce vedly k tomu, že by české firmy nakonec musely ruský trh opustit, ztráty by byly ještě vyšší, řádově ve stovkách miliard. Některé společnosti dokonce uvádějí, že by taková situace pro ně mohla být likvidační.
„Rusko si technologie bude vyvíjet samo a dojde k vyšší industrializaci Ruska bez nás. Tím české firmy ztrácí trh, který je klíčový v mnoha ohledech. Řada českých firem působí v Rusku v pozici generálních dodavatelů, což se jim většinou v jiných zemích nedaří. Naše dodávky mohou být v budoucnu definitivně nahrazeny především výrobky z Asie, případně z jiných zemí,“ obává se svaz.
Nejvíce postižená odvětví podle Svazu průmyslu a dopravy
- strojírenství
- energetika
- chemický a petrochemický průmysl
- technologie pro zemědělství a potravinářství
Šéf resortu průmyslu Jan Mládek (ČSSD) už dříve předpověděl, že evropské sankce vůči Rusku, jež se týkají zbrojní výroby, energetiky a finančnictví, způsobí pokles tržeb českých firem o asi 2,2 miliardy korun a ohrozí 700 pracovních míst. Odvetné sankce Ruska zaměřené na zemědělství a potravinářství pak podle propočtů ministerstva ukrojí tuzemským podnikům tržby ve výši 300 milionů korun a dotknou se 130 pracovních míst (čtěte víc).
Tomáš Prouza, předseda vládní skupiny, která monitoruje dopady sankcí, později mírnil i tyto odhady. Podle něj by byly naplněny jen v případě, že by české firmy nedokázaly najít žádná náhradní odbytiště pro své výrobky. „Já myslím, že to byla trošku poplašná zpráva. Zejména pro strojírenské firmy budou mít ty sankce první dopady za půl roku, za rok. Rozhodně to není tak, že by firmy začaly propouštět zítra,“ konstatoval Prouza v rozhovoru pro ČT.
„O čem slýcháme čím dál častěji, jsou tzv. nepřímé dopady, které, jak se zdá, můžou být velmi nepříjemné. Je to například situace ruských bank, která začíná být velmi složitá – přestávají platit některé už domluvené a podepsané kontrakty. V některých částech Ruska to vůbec nevypadá dobře s koupěschopností obyvatel. Taky dochází k problémům s tzv. reexporty, to znamená, že se snižuje poptávka po českých dodávkách ze strany německých finálních výrobců, kteří svoje výrobky posílají do Ruska,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Špicar: Není to ani strašení ani uměle nafouklé číslo (zdroj: ČT24)
EGAP možná zvýší pojistné limity do některých zemí
Svaz mimo jiné navrhl, aby Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) měly možnost poskytovat zvýhodněné úvěry a pojistky do zemí, které budou vybrány jako náhradní za ruský trh. Ministerstvo průmyslu zmínilo jako možné kandidáty země Latinské Ameriky či postsovětského Společenství nezávislých států.
EGAP již avizovala, že je připravena zvýšit pojistné limity do některých exportních teritorií. Mohlo by se jednat třeba o Ázerbájdžán a Bělorusko, kde je prý velká poptávka po českých výrobcích a technologiích. U obou těchto zemí je pojistný limit v současné době vyčerpán z více než 80 %. I na dalších trzích má společnost prostor pojistit nové obchody, protože v žádné zemi není vyčerpán její limit na 100 %.
Využití teritoriálních limitů EGAP