Varšava – Polsko chce u Evropského soudního dvora bojovat proti zákazu mentolových cigaret, který má v Evropské unii začít platit od roku 2020. Argumentuje tím, že jde o tradiční polský výrobek, na nějž je navázané velké množství pracovních míst, i chybami v příslušné tabákové směrnici.
Varšava jde do střetu s Bruselem, odmítá zákaz „mentolek“
Události: Poláci chtějí uhájit mentolové cigarety (zdroj: ČT24)
Novou směrnici, která zakazuje prodej ochucených tabákových výrobků, evropské instituce finálně dojednaly začátkem roku. V cigaretě, která místo pálení v krku chladí, vidí Evropská unie hrozbu pro mladé. Státy osmadvacítky musí bruselské ustanovení do svých právních řádů zavést do ledna 2016, v případě mentolových cigaret pak do roku 2020.
Možnost, že by za šest let mentolky z trhu zcela zmizely, ale odmítá Polsko. Průměrný Polák podle údajů Světové nadace pro plíce (WLF) ročně vykouří 1 586 cigaret, což z něj činí nejnáruživějšího kuřáka v celém společenství. Každá pátá cigareta je pak právě mentolová – zatímco například ve Španělsku a Rakousku nejde ani o každou stou.
Pěstování tabáku v zemi vytváří víc než 60 tisíc míst, další pracovní místa přináší výroba cigaret a jejich prodej. „Farmy, jako je ta moje, nemohou jednoduše změnit své zaměření. Ať žádný komisař neříká, že je to jednoduché,“ uvádí majitel tabákové plantáže Andrzej Radunski. Podle polské Národní asociace tabákového průmyslu povede nová unijní legislativa k zániku 30 000 pracovních míst a na daňových příjmech zemi připraví o 2,1 miliardy eur ročně – protože polští kuřáci budou mentolky pašovat z Běloruska a Ukrajiny.
image_586506
Polský ministr hospodářství: Mentolky jsou naše tradice
Místopředseda polské vlády a ministr hospodářství Janusz Piechociński dokonce považuje mentolové cigarety za tradiční výrobek a jako takové by měly být ze zákazu vyňaté. Příliš se tak nevzdaluje postoji Magdaleny Wlodarczykové, která v zemi zastupuje většinu tabákových gigantů. „Mentolové cigarety vstoupily na polský trh v roce 1953 a u polských kuřáků si získaly mimořádnou oblibu,“ uvádí.
U Evropského soudního dvora chce země argumentovat tím, že tabáková směrnice na špatném právním základě; podle ministerstva hospodářství totiž porušuje zásadu proporcionality a subsidiarity. Ta uvádí, že se má rozhodování o veřejných záležitostech odehrávat na co nejnižším stupni veřejné správy – a to podle Polska o směrnici neplatí. Legislativa prý neodpovídá ani Smlouvě o fungování EU, podle které nemůže EU v této oblasti harmonizovat předpisy členských zemí.