Praha - Úřad práce bude důkladněji a častěji kontrolovat všechny, kdo pobírají sociální dávky. Konkrétně se o to má postat 600 nových zaměstnanců, kteří budou působit hlavně v terénu. Stávající pracovníci totiž na pečlivé prověřování příjemců nestačí. Plán ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dnes posvětila i vláda.
Sociální dávky pod drobnohledem, Marksová dostane 600 nových lidí
Podle šéfky resortu se s náborem začne okamžitě, úřady práce jsou připraveny. Do práce by tak mohli noví lidé nastoupit v průběhu srpna nebo září. Ministerstvo práce totiž zjistilo, že až polovina informací a podkladů od klientů nesouhlasila. Docházelo tak ke zneužívání peněz od státu. I když Marksová původně žádala o 1 200 nových lidí, ministr financí Andrej Babiš jí „povolil“ polovinu.
Například v Litvínově strážníci přistihli každého desátého člověka, který pobíral podporu v hmotné nouzi, u výherního automatu. Ve Varnsdorfu se v minulosti zase úředníkům nelíbilo, že lidé v ubytovnách pro chudé mají satelit a připlácejí si za televizní kanály.
Navíc úřady práce dostávají i stále víc účelových žádostí o příspěvky na bydlení. Efektivnější kontrola by tak prý pomohla státu výrazně ušetřit. Vyplácených dávek totiž přibývá a výdaje výrazně rostou. Jenže sociální práci a inspekci úřady práce nestíhají.
ministryně Michaela Marksová
„Jestliže se rozhodneme šetřit na státním rozpočtu, tak se potom nemůžeme divit, že dávky nejsou vybírány pořádně.“
Jen loni vzrostly výdaje státu na dávky v hmotné nouzi zhruba o třetinu proti předchozímu roku. Stát na nich vyplatil přes 10 miliard korun a jen v příspěvcích na bydlení šlo o skoro tři miliardy. Ministerstvo práce a sociálních věcí si slibuje, že díky přísnější kontrole by mohla úspora na dávkách v hmotné nouzi činit pět až deset procent.
„V případě, že budeme mít dostatek lidí na provádění sociálního šetření, tak pak by měl jak objem, tak počet vyplácených sociálních dávek klesat. Stejně jako jejich případné zneužívání,“ míní mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Pokusů, jak zabránit nebo alespoň omezit zneužívání dávek, bylo už v minulosti několik. Mimo jiné to byl jeden z původních cílů sKaret. Tento neúspěšný projekt ale letos v dubnu skončil. A před dvěma lety také Ústavní soud odmítl, aby nezaměstnaní chodili na veřejné práce povinně.
Práce
Drábkova reforma
Hierarchii úřadů práce proměnila v dubnu 2011 reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Tehdy vznikl „superúřad práce“ s krajskými pobočkami a kontaktními místy po republice. V lednu 2012 se úředníci přestali věnovat jen problematice zaměstnanosti, ale převzali i část agendy od radnic a začali vyplácet dávky.
Ještě v roce 2011 zaměstnával úřad práce přes 8 100 lidí. Od roku 2012 už měl jen 6 200 pracovníků, s částí dávkové agendy převzal ale i 1 950 úředníků od radnic. Jenže tam se problematice předtím věnovalo 3 600 pracovníků. Chybělo tak 1 650 sil, a to hlavně inspektoři a sociální pracovníci.
Ti by se měli zaměřit na pomoc lidem v tísni a také ověřovat, zda mají klienti na podporu od státu i po čase nárok. Úředníci stihnou nyní zkontrolovat jen zlomek příjemců dávek. Ministerstvo uvádí, že přetíženost, problémy a stres přispívají ke konfliktům, větší nemocnosti i k fluktuaci pracovníků.
GALERIE
videogallery_457871
Kolik peněz budou ministerstvo práce a sociálních věcí stovky nových zaměstnanců stát?
Mělo by to být skoro 160 milionů korun. Ale podle resortu to bude jen zlomek toho, kolik by mohl přísnějšími kontrolami ušetřit. Slibuje, že odhalením lidí, kteří pomoc nepotřebují, ušetří miliardu korun.