Minipivovary rostou v Česku jako houby po dešti, každý měsíc dva

Praha – Každý měsíc se v Česku otevřou dva až tři nové minipivovary. Jejich počet se tak rychle blíží ke 250. Zatímco velké pivovarské koncerny hlásí pokles domácí poptávky a hledají nové trhy pro svůj odbyt, ty malé si na nezájem českých zákazníků nemohou stěžovat. Podle generálního ředitele pivovaru Bernard Stanislava Bernarda už ČR počtem minipivovarů na počet obyvatel předstihla Německo.

Někdo má v dílně auto a nářadí, jiný tam dokáže uvařit přes sto litrů piva. Že k tomu není potřeba mnoho prostoru, dokázal i majitel minipivovaru v Třebonicích David Staněk. Celý svůj pivovar vměstnal do prostor asi čtyři krát čtyři metry v garáži a části kuchyně.

Zatímco ještě před pár lety zkoušel vařit pivo v hrnci, teď už má na kontě 48 různých druhů piv. „Já se tím celkem uživím, protože to dělám sám. Nemám žádné zaměstnance. A prodám si to tady u sebe v hospodě,“ pochvaluje si šéf Staňkova rukodělného pivovárku. Do svého podnikání prý zatím investoval zhruba půl milionu korun.

Tradiční malé pivovary měly nejdřív z velkého boomu minipivovarů radost. Teď už to ale neplatí. Proč? S opravdovými nadšenci se totiž chtějí čím dál častěji svézt restauratéři, kteří jdou jen za výdělkem. Výsledkem je víc pivovarů než kvalifikovaných sládků, což znamená jediné – někde se musí zákonitě točit podprůměrné pivo.

„Musí to být taky o nápadech, což třeba ti noví podnikatelé nemají. Někdo se dokonce snaží vykrást nápady někomu jinému, a to se mi moc nelíbí,“ stěžuje si sládek z minipivovaru v Chýni Tomáš Mikulica.

Úplně novým fenoménem je pak tzv. létající pivovar. K jeho založení člověk kromě potřebných povolení nepotřebuje téměř nic. Stačí se domluvit s fungujícím podnikem, který má zrovna volnou kapacitu, a uvařit si várky tam. V Česku jsou takové pivovary zatím tři.