V daňových rájích je „zaparkováno“ nejméně tuzemských firem za posledních pět let. V loňském roce se jejich počet snížil o 154 na 13 031. Majitelé prostřednictvím daňových rájů kontrolují 2,7 procenta českých podniků, do jejich základního kapitálu investovali přes 409 miliard korun. Statistiky zveřejnila poradenská společnost Bisnode. Doplnila, že na Slovensku je trend opačný.
Ubývá českých firem, které se schovávají v daňových rájích. Nejvíce jich je stále v Nizozemsku
Z 22 sledovaných zemí zaznamenala společnost odliv u dvou třetin. Nejvíc ztrácely tradiční destinace jako Nizozemsko a Seychely. Naopak se dařilo méně známým lokalitám, například Hongkong či Spojené arabské emiráty.
Od roku 2013 také klesá podíl firem s majitelem z daňového ráje na tuzemské podnikatelské základně. Zatímco v roce 2013 bylo z daňového ráje kontrolováno 3,3 procenta českých podnikatelských subjektů, ke konci roku 2016 to bylo 2,9 procenta a loni 2,7 procenta.
Zájem podnikatelů o daňové ráje dosáhl svého vrcholu v roce 2015, od té doby klesá. Mezi lety 2016 a 2017 došlo podruhé v historii k meziročnímu poklesu celkového počtu tuzemských společností ovládaných, často formálně, z daňového ráje. Aktuálně má matku v daňovém ráji nejméně firem za posledních pět let.
Loňský odliv firem z daňových rájů táhly především společnosti, které přesunovaly sídlo své matky z Nizozemska. Tento trend je patrný již od roku 2010, kdy z Nizozemska bylo vlastněno 4519 českých firem. Loni jich bylo 3755.
Podnikatelé také stahují své firmy ze Seychel. Počet firem se seychelským vlastníkem začal klesat v roce 2015, loni se snížil o 70 na 803, tedy o osm procent.
Téma daňových rájů se stalo aktuálním na jaře 2016, když aféra tzv. Panamských dokumentů (Panama Papers) odhalila, že desítky světově významných osob z politiky i byznysu ukrývají zisky v daňových rájích. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů.
- Země 2015 2016 2017
- Nizozemsko 4194 3912 3755
- USA 2990 3035 3047
- Kypr 2151 2175 2205
- Celkem 13 419 13 185 13 031
- Zdroj: Bisnode
Za daňový ráj se obecně považují země, kde jsou například mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy či jednotlivci. Tyto země také poskytují málo nebo žádné informace zahraničním daňovým orgánům. Jednotná všeobecně přijatá definice daňových rájů však neexistuje.
EU na seznam daňových rájů loni v prosinci zařadila 17 států: Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty.
Černý seznam daňových rájů se zkrátil
V pondělí informovala agentura Reuters o tom, že úředníci Evropské unie navrhli stáhnout osm zemí z takzvané černé listiny daňových rájů. EU sestavila listinu loni v prosinci a v současnosti zahrnuje 17 zemí. Nyní však úředníci EU doporučují vyjmout ze seznamu Panamu, Jižní Koreu, Spojené arabské emiráty, Barbados, Grenadu, Macao, Mongolsko a Tunisko.
Tyto země se podle nich zavázaly změnit svá daňová pravidla. O návrhu mají jednat ve středu velvyslanci EU. Očekává se, že bude přijat příští týden na zasedání ministrů financí EU v Bruselu.
Mezinárodní nevládní organizace Oxfam (charitativní organizace, která sdružuje 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě) nedávno uvedla, že podle vlastních kritérií Evropské unie by na listinu měly být zařazeny i čtyři členské státy Unie: Irsko, Lucembursko, Malta a Nizozemsko. Státy EU jsou však z tohoto seznamu automaticky vyňaty.
Zájem slovenských firem naopak roste
Počet slovenských firem, které mají vlastníka v některém z daňových rájů loni vzrostl na nové maximum nejméně za posledních 12 let, informovala Bisnode. Majitele v daňovém ráji tak na konci minulého roku mělo 4796 slovenských společností.
Je to o půl procenta více než v předchozím roce. Oblíbeným daňovým rájem slovenských podnikatelů je Kypr, kde sídlilo 1106 mateřských společností slovenských firem.
Bisnode upozorňuje, že počet firem se zvýšil navzdory nařízením, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům. Slovensko v minulosti zavedlo srážkovou daň na platby do některých daňových rájů, aby omezilo možnost podniků vyhýbat se placení daní v plné výši na Slovensku. Pro firmy, které uskutečňují větší obchody se státem a samosprávou, Bratislava také zavedla povinnost odtajnit svou vlastnickou strukturu.