Část investičních fondů možná přijde o daňové zvýhodnění. Senátoři schválili novelu zákona o daních z příjmů od Libora Michálka (za Piráty), která toto zvýhodnění ruší. Týká se to některých základních investičních fondů, které podléhají snížené pětiprocentní sazbě daně z příjmů. V případě návrhu na snížení platu zákonodárců při nedostatečně omluvené absenci ale senátoři kolem Michálka neuspěli.
Část investičních fondů může přijít o daňovou výhodu. Zneužívají ji developeři, říká Michálek
Senátor Michálek tvrdí, že zvýhodnění využívají hlavně developerské firmy výlučně k daňové optimalizaci a stát tak přichází o stamiliony korun ročně. Návrh nejprve dostane k posouzení vláda, po něm se jím začnou zabývat poslanci.
Na doporučení senátního hospodářského výboru senátoři navrhli, aby zrušení platilo od 1. ledna 2019. Původně navrhovaná účinnost měla nastat již v příštím roce.
Výhoda při registraci akcií. S cennými papíry se pak ale neobchoduje
Michálkův návrh se týká investičních fondů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Zákon o daních z příjmů tak podle Michálka umožňuje základním investičním fondům daňovou optimalizaci jen za podmínky zaregistrování akcií na burze cenných papírů. S akciemi těchto fondů se ale aktivně neobchoduje, dodal Michálek.
obrázek
Důvodem je podle něj to, že akcie těchto fondů pro kvalifikované investory jsou v držení buď jedné společnosti, většinou developera, nebo skupiny osob jednajících ve shodě, což je v rozporu s obdobnými zahraničními pravidly.
Zatím je na trhu podle senátora čtyřicet takových fondů, na něž se může ale transformovat téměř jakákoliv akciová společnost. Regulace je prý nastavena tak, že se téměř jakákoli akciová společnost může transformovat na investiční fond pro kvalifikované investory a místo sazby 19 procent po registraci akcií na burze využívat sníženou pětiprocentní sazbu.
Zákonodárci nepřijdou o část platu za absenci na schůzích
V případě jiného návrhu nebyla skupina senátorů kolem Michálka úspěšná. Zákonodárci tak nepřijdou o část platu za nedostatečně omluvenou absenci při schůzích Parlamentu nebo jeho orgánů.
Michálek navrhoval, aby se poslancům a senátorům snižoval plat a cestovní náhrady o pět procent za každý den nepřítomnosti, která by nebyla omluvena zdravotními důvody nebo pracovními povinnostmi.
„Návrh není o hodnocení práce senátorů nebo jejich dehonestaci,“ oponoval senátor námitkám svých kritiků. Patřili mezi ně Michael Canov (SLK) nebo Jiří Oberfalzer (ODS), podle něhož Michálkův návrh redukuje práci zákonodárce na počet hodin, které odsedí na schůzích. „Jde o návrh populistický, který nadbíhá médiím, která se snaží naši práci zesměšňovat,“ prohlásil.
Podle místopředsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) mohou pouze voliči rozhodnout o tom, zda jejich zástupce v Parlamentu vykonává svou vůli řádně.
Michálek návrh obhajoval také úsporou finančních prostředků. Podle něj by stát ročně ušetřil až 50 milionů korun, pokud by míra neúčasti na jednáních Parlamentu činila 20 procent.
Největším absentérem je senátor SPO František Čuba, který se kvůli zdravotním potížím v horní komoře neobjevil od konce loňského srpna. Přesto nemocenskou nenastoupil a pobírá plat a náhrady ve výši zhruba 122 tisíc korun měsíčně. Čuba odstoupit odmítl a chtěl se vzdát platu, což zákon neumožňuje. Letos v létě se rozhodl plat věnovat nadaci podporující studenty.
Michálek ale považuje za nezbytné, aby pravidla čerpání platu a náhrad byla férová. „Je neudržitelné, aby se někdo v Senátu neobjevil rok a přitom pobíral celý plat a náhrady,“ dodal.