Konference představila druhou vlnu digitalizace. Přinese vysílání ve vyšší kvalitě i inteligentnější archiv

Digitální ekonomika a společnost (zdroj: ČT24)

Zástupci ministerstev, médií, institucí a odborníci ve čtvrtek v Senátu debatovali na konferenci Digitální ekonomika a společnost. Česko totiž už brzy čeká druhá vlna digitalizace, ke které se zavázala politickým rozhodnutím na úrovni EU a díky čemuž bude vysílat více programu ve vyšší kvalitě. Divákům České televize má zároveň ale přinést například i lepší, širší a inteligentnější využití archivu ČT nebo další novinky v oblasti nových médií.

Po první úspěšné digitalizační vlně, která začala v říjnu 2004, kdy ČT přijala digitální strategii a prvního května 2005 spustila první digitální televizní kanál, zpravodajský kanál ČT24, nyní čeká Česko vlna druhá. Přechod na nový standard je podle vlády nutný kvůli tomu, že Česko musí na základě mezinárodních dohod i rozhodnutí EU uvolnit nynější pásmo 700 MHz pro novou generaci rychlého mobilního internetu.

Změna má nastat nejpozději od 1. února 2021 a má stát diváky podle odhadů vlády asi pět miliard korun za nákup nových televizních přijímačů nebo set-top boxů.

„Digitalizační projekt, který jsme schválili v rámci České televize, v sobě obsahuje řadu bodů, není to jen vlastní přechod na nový digitální formát, nejedná se jen o obměnu vysílací techniky nebo o informační kampaň, ale hodláme posílit v rámci projektu v některých oblastech, ve kterých dnes už ČT silná je, ale my si myslíme, že tam ještě má možnosti,“ konstatoval na konferenci generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Sociální sítě
Zdroj: Thinstock

A upřesnil, že se jedná například o posílení regionů v rámci regionalizace, dále se má klást důraz na mnohem lepší, širší a inteligentnější využití archivu České televize, a mají také být nastavené nové aktivity v oblasti nových médií. „Protože internet, sociální sítě a v uvozovkách ,nová média‘, která už dávno nejsou nová, jsou pro nás další platformou, kterou jsme schopni televizní obsah dostávat televizním divákům,“ dodal Dvořák.

Druhá vlna digitalizace se dotkne rozpočtu ČT

Podle generálního ředitele ČT je připravená velká informační kampaň, ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu, které dostalo celý digitalizační projekt na starosti. 

Zatímco první vlna digitalizace a účast České televize byla financována prostřednictvím reklamy a ČT na to měla interní zdroje, v druhé vlně se očekává, že se dotkne rozpočtu ČT, a to přibližně v rozsahu kolem 1 až 1,2 miliardy.

„Díky schválení jednak digitální novely a díky změně zákona o DPH byly vytvořeny zdroje, které nám dávají šanci, abychom byli schopni proces odfinancovat. Pokud by však nastala situace, že by se zákon o DPH měl znova měnit, tak bych chtěl upozornit, že stát na jedné straně vytvořil politické rozhodnutí, že má dojít ke změně digitálního vysílání a na druhé straně pro ně vytvořil i prostředky. Pokud ale ty zmizí, je evidentní, že nedojde k naplnění toho prvního politického rozhodnutí,“ zdůraznil Dvořák.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve vzdělávání je důležité informatické myšlení

Dalším bodem konference byla vládní strategie digitálního vzdělávání. Podle jejího spoluautora Ondřeje Neumejera patří mezi hlavní priority především šíření nových metod, způsobů učení a forem, které je možné šířit prostřednictvím digitálních technologií. „Pokud chceme žáky pro moderní společnost vzdělávat, tak chceme, aby byli digitálně kompetentní a potřebujeme, aby byli kompetentní i jejich vzdělavatelé, tj. učitelé,“ uvedl Neumejer.

Dále je také podle něho podstatné informatické myšlení. „Máme problém, že naše rámcové vzdělávací programy, podle kterých si dělají školy ty své, jsou z roku 2004. Jistě si dovedete představit, jaký je obrovský rozdíl, jak se podsunuly digitální technologie, a tato kapitola je tam z tohoto roku, ale vůbec nezahrnuje, jak bychom mohli učit na základní škole to, co bychom mohli nazvat algorytmizaci, programování nebo základy logického či kritického myšlení,“ vysvětluje.

To se přitom podle něj dnes považuje za jeden z hlavních trendů v digitalizaci vzdělávání napříč Evropou. A dodává, že z 21 porovnávaných států informatické myšlení 16 zavedlo, Česko však zatím ne.