Vyšetřování nedaněných korunových dluhopisů a podezření na zbytečnou šikanu firem prostřednictvím zajišťovacích příkazů jsou dvě sporné záležitosti, které osobně vysvětloval ředitel finanční správy Martin Janeček poslancům rozpočtového výboru. Opozice i koaliční lidovci požadují, aby ve funkci skončil.
Janeček vysvětloval poslancům, jak je to s vyšetřováním dluhopisů, někteří žádají jeho odvolání
Janeček vysvětloval poslancům, jak je to s vyšetřováním dluhopisů (zdroj: ČT24)
„V tuhle chvíli důvod k tomu, aby tady byla vyvozována jakákoliv odpovědnost, ať už ode mě nebo od kolegů, nevidím, protože ta řízení o kterých se bavíme, nejsou dokončena. Kauzy jsou v řešení,“ konstatuje Janeček.
Šéf instituce ve sněmovně upřesnil, že jeho podřízení prověřují víc než 1 500 případů, kdy firmy využily korunových dluhopisů. Část z nich už dodatečně změnila daňové přiznání a na další podali berní úředníci trestní oznámení.
Politici ale kritikou na Martina Janečka nešetří. „Myslím si, že finanční správu by měl vést člověk, který nebude podléhat tlakům, který zajistí nezávislé fungování,“ míní poslanec rozpočtového výboru Jaroslav Klaška (KDU-ČSL).
„Pan generální ředitel Janeček za poslední dva roky prokázal v přímém přenosu svoji nekompetenci,“ říká předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Nejvíc firem, které korunové dluhopisy vydaly, bylo z Prahy, a to 532, další pak z Brna a Středočeského kraje. Nejméně naopak v kraji Karlovarském.
Všechny firmy, které vydaly korunové dluhopisy, nyní finanční správa prověřuje. A to i přesto, že v březnu její šéf před poslanci tvrdil, že je vše v souladu se zákonem. Přes 30 firem už dokonce podalo dodatečná daňová přiznání.
„Zaznamenal jsem veletoč. Podle analýzy co jsem dostal, začala finanční správa plošně šetřit. Před tím nám pan Janeček tvrdil, že nemá nástroj, který by to šetřil,“ konstatuje předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).
„Já jsem neříkal, že je vše v pořádku, razantně se ohrazuji proti tomuto výkladu, který tu zaznívá. Říkal jsem, že finanční správa standardně investiční nástroje kontroluje v rámci daně z příjmu právnických osob,“ zdůraznil však šéf finanční správy Martin Janeček.
Finanční správa již podala 25 trestních oznámení
Finanční správa už v dvaceti pěti případech podala trestní oznámení. Na koho však tají. Kontroly přitom úředníci ukončili teprve u 13 subjektů. „Zatím jsme tam nenašli žádné drama, prostě doměrky tam jsou a trestní oznámení taky,“ říká ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Korunové dluhopisy stály křeslo ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podle poslanců má stejný osud potkat i Martina Janečka. Za ním ale stojí současný šéf resortu. Poslanci tak kromě výzev, nemohou nic dělat.
„Rozpočtový výbor je poněkud naivní v tom, jak se odvolává ředitel finanční správy. On je totiž pod služebním zákonem a musela by to schválit vláda. A kdybych k tomu razantnímu kroku měl přistoupit, potřeboval bych mnohem větší střelivo,“ dodává Pilný.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš také uvedl, že chápe dřívější Pilného omluvu za pochybení finanční správy jako gesto, že dosavadní praxe nebyla v pořádku. Ministr ale trval na tom, že neoprávněných případů využití příkazů bylo velmi málo. „Pan ministr svou omluvou připustil, že praxe daňové správy není dobrá, pan ředitel svou míru zavinění nepřiznal, takže je to na hodnocení jeho jako státního úředníka,“ uvedl poslanec rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).
Aféra s nedaněnými korunovými dluhopisy začala na začátku roku. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš kvůli nim měnil částky v majetkovém přiznání.
Metodika zajišťovacích příkazů se zřejmě změní
Další agendou finanční správy, o které se ve sněmovně mluvilo, byly zajišťovací příkazy. Ty mají berním úředníkům sloužit jako nástroj proti neplatičům daní. Předpokládané odvody si můžou pojistit tím, že zadrží peníze nebo majetek, dokud firma částku skutečně neuhradí.
Zajišťovací příkazy
Podle oponentů to ale správa zneužívá a likviduje i poctivé poplatníky, což finanční ředitelství odmítá. V posledních dnech se pak o zajišťovacích příkazech mluvilo zejména v souvislosti s opavskou společností FAU.
Letos do konce července vydaly úřady 960 příkazů na víc než miliardu korun. Loni jich bylo zhruba 1 600, stejně jako rok před tím.
Po kritice teď ministerstvo financí připraví novou metodiku, a to s důrazem na jiné možnosti, jak daň uhradit. Pokud už se rozhodne zajišťovací příkaz vydat, bude ho muset podrobněji odůvodnit.