Meziroční inflace v červenci zrychlila na 2,5 procenta z červnových dvou. Dál rostly hlavně ceny potravin, výrazněji zdražilo mléko, máslo či vejce. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali, že inflace zůstane na 2,3 procenta.
Meziroční inflace v červenci zrychlila, dál rostly ceny potravin
Události ČT: Ceny v Česku rychle stoupají (zdroj: ČT24)
I přes propad cen ropy na světových trzích, na který navázalo zlevňování cen pohonných hmot, domácí inflace přidala a dostala se na 2,5 procenta. Bezpečně se tak drží nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Hlavními podporovateli meziměsíčního 0,3% růstu cenové hladiny byly ceny potravin, ale přidaly se i jádrové ceny. „Meziroční zdražování potravin v červenci dosáhlo velmi vysokých 5,8 procent, zatímco jádrová inflace podle našeho výpočtu zrychlila na 2,4 procent,“ říká ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Meziměsíčně stouply spotřebitelské ceny o 0,5 procenta. „Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura a dále v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák,“ uvedl ČSÚ. Do růstu cen se podle analytiků promítají i přechodné vlivy, jako je například zavedení elektronické evidence tržeb.
Meziroční změny cen v červenci 2017
Zatímco ceny potravin v loňském roce poklesly o necelé jedno procento, v letošním roce jejich dynamika postupně zrychluje a v průměru se tak jejich ceny meziročně zvýšily již o více než 4,5 procenta. „Lze očekávat, že obdobná dynamika u potravin by měla vydržet i v následujících čtvrtletích, což předpokládá také i nejnovější prognóza ČNB,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Také ceny pohonných hmot v minulém roce poklesly o osm procent a v letošním roce by měly v průměru zrychlit o zhruba čtyři procenta. Jejich dynamika však v posledních měsících zpomalila z titulu opětovného poklesu cen ropy na světových trzích a v červenci poprvé od listopadu minulého roku opět mírně poklesla. „Po zbytek roku by tak měly ceny pohonných hmot pravděpodobně z meziročního pohledu opět mírně klesat,“ dodává Seidler.
„Inflace se nejspíše udrží v blízkosti současných hodnot i v dalších měsících. I nadále ji budou ‚řídit‘ především potraviny, jejichž ceny odrážejí rostoucí náklady v potravinářském průmyslu. Současně je třeba počítat i s dalším růstem nákladů na bydlení, který bude vycházet především od dražšího nájemného,“ říká ekonom ČSOB Petr Dufek. K růstu cen ovšem nejspíše přispívá i silná spotřebitelská poptávka, kterou reprezentují rekordní maloobchodní tržby, míní.
Inflační tlaky budou dále sílit
Koruna na dnešní report statistického úřadu reagovala rychlým posílením o pět haléřů. „Takto vysoký cenový růst totiž zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb ČNB v posledním čtvrtletí letošního roku,“ domnívá se Zeisel. Také hlavní ekonom ING Bank Seidler další zvýšení sazeb ČNB nevylučuje. „Pokud vývoj domácí ekonomiky zůstane dle očekávání příznivý a inflace bude dále zrychlovat, nelze dle našeho názoru vyloučit do konce letošního roku ještě jedno zvýšení základních sazeb ČNB na úroveň 0,5 procent,“ říká.
Seidler: Rychleji, než se čekalo, rostly například ceny dovolených (zdroj: ČT24)
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že alfou a omegou pro úvahy bankovní rady o případném dalším zvýšení úrokových sazeb bude v prvé řadě vývoj kurzu koruny. Pokud koruna dokáže nejpozději počátkem závěrečného čtvrtletí letošního roku posílit pod úroveň 26 korun za euro a v závěrečných měsících roku bude dále posilovat, tak by ČNB mohla po zbytek letošního roku nechat své úrokové sazby již beze změny a k jejich dalšímu zvýšení přistoupit až v roce 2018, což považuje za hlavní scénář dalšího vývoje.
„Naopak, pokud koruna posilovat nebude, tak se naplní proinflační rizika čerstvé prognózy ČNB a bankovní rada by v letošních podzimních měsících zřejmě velmi vážně zvažovala další zpřísnění měnové politiky právě skrze další zvýšení úrokových sazeb ČNB,“ přemýšlí Jáč.
Po přepočtení podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) činí česká inflace 2,4 procenta. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu činí 1,3 procenta. „Tento rozdíl by otevíral prostor pro další zvýšení sazeb ČNB. Potíž je v tom, že česká ekonomika už je na vrcholu svého cyklu. Svědčí o tom třeba zpomalování růstu průmyslu. Další brzké zvyšování sazeb a rychlá změna podmínek v české ekonomice by růst ještě více přidusily,“ upozorňuje ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. Myslí si tedy, že navzdory tomu, že tempo inflace leží výš, než čekala ČNB, dalšího zvýšení úrokových sazeb se letos pravděpodobně již nedočkáme.
Centrální banka však bude s dalším zpřísňováním své měnové politiky opatrná, aby se příliš nerozevřely úrokové nůžky mezi ČR a eurozónou. To by mohlo vyvolat nadměrné posílení koruny vůči euru a silnější než žádoucí protiinflační tlak. Ke kýženému protiinflačnímu působení dost možná ve zbytku letošního roku postačí přirozené, pozvolné posilování koruny vůči euru, bez nutnosti zvyšování sazeb. K němu by pak došlo až v prvním čtvrtletí roku 2018.
Inflace by se letos i příští rok měla udržet nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Cenový růst sice budou brzdit vnější faktory, protože inflace v eurozóně se stále nezvedá a ceny ropy porostou velmi pomalu a zdražování bude brzdit i posilující koruna. „Nicméně domácí faktory, kterým vévodí mzdový růst, budou českou inflaci výrazně podporovat. Celkově tedy v letošním roce očekáváme inflaci na 2,3 procenta, zatímco v roce 2018 by měla zpomalit na 2,2 procenta,“ dodává Zeisel.
Analytici Next Finance odhadují, že letos bude průměrná inflace kolem 2,2 procent, příští rok pak 2,5 procent.
Události, komentáře: Inflace roste, koruna posiluje (zdroj: ČT24)