Praha - Jsme ve fázi, kdy se evropský energetický trh rozpadá – právě proto, že se při jeho zakládání nemyslelo na to, že energetika každého státu má jinou historii a jsou v něm jiné sociální a politické podmínky. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl Michal Šnobr, energetický analytik J & T.
Šnobr v OVM: Evropský energetický trh se pomalu rozpadá
Šnobr tak reagoval na problémy Skupiny ČEZ v Bulharsku, kde se stala terčem hněvu veřejnosti kvůli vysokým účtům za elektřinu. Bulhaři sice mají nejnižší ceny elektřiny z celé Evropské unie, zároveň ale také nejnižší platy. ČEZ tu navíc čelí kontrole a hrozí mu odebrání licence. Podle bulharské prokuratury ČEZ systematicky porušoval pravidla, ten ale jakákoli pochybení odmítá. Kvůli zdražení energie demonstrují již po několik dnů tisíce Bulharů a tlak ulice v této balkánské zemi vedl také k pádu kabinetu Bojka Borisova. V Bulharsku se teď zčásti opakuje scénář z Albánie. Stát tam do cen i působení pobočky ČEZu výrazně zasahoval a nakonec mu odebral licenci.
Pokud země jako Řecko, Portugalsko nebo Bulharsko neplní podmínky, které jim dala EU se zaváděním unijních pravidel energetického trhu, může to podle Šnobra pomalu vést k návratu k národním energetikám, většímu vstupu státu a státních institucí a rozpadu toho, jaká byla energetická politika EU v uplynulých letech.
„V zásadě každý stát v rámci EU má různou historii a různě založenou energetiku a není jednoduché vstřebat evropská pravidla,“ vysvětlil Šnobr s tím, že třeba Němci generují 22 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a Poláci jsou z 90 procent závislí na spalování uhlí. „Navíc spojením energetických trhů došlo k tomu, že například tvorby cen elektřiny v Německu se přenášejí na trhy na východ, což znamená, že česká vláda tady jakoby tvoří energetickou koncepci, ale fakticky už na ni nemá absolutně žádný vliv; cena elektřiny se utváří v Německu, jde do České republiky a tato cena v České republice ovlivňuje budoucnost toho, co se zde vyplatí postavit a co se nevyplatí postavit,“ vysvětlil.
Energetická skupina ČEZ od roku 2005, kdy zahájila expanzi v zahraničí, investovala v cizině 72 miliard korun. Kromě Albánie, kde ČEZ přišel o licenci na distribuci elektřiny a o kontrolu nad svou tamní dceřinou firmou, dosahují investice přinejmenším očekávané návratnosti. V Albánii a Bulharsku ČEZ sklízí hořké plody snahy stát se největší energetickou skupinou ve střední a východní Evropě.
Podle Šnobra jsou problémy ČEZu v Bulharsku obecně dány problémy evropského energetického trhu. Analytik nicméně přiznává, že udělal chybu v tom, že zde prodloužil fakturační období, což si lidé na první pohled neuvědomí. Vidí jen to, že na složence, která jim přijde, je opravdu vyšší částka. Také podle experta na energetiku Martina Mikesky z Hnutí Duha ČEZ chyboval, když podcenil sociální situaci Bulharů.
Milan Urban v OVM
Předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) v Otázkách podobně jako další politici v předchozích dnech vyslovil názor, že v Bulharsku jde o součást politického boje a že si bulharští představitelé vzali ČEZ jako rukojmí v rámci politického zápasu. Také by bylo možné přidat silné výroky, jako že Bulhaři berou elektrickou energii jako přírodní úkaz, když jich 30 procent není ochotno za ni platit, řekl. Dodal, že by Česko mělo přijmout národní energetickou koncepci, aby se předešlo dalším problémům.
Otázky Václava Moravce k ČEZu (zdroj: ČT24)