Šlechtová pro ČT: Česko by po brexitu mohlo přijít na eurofondech o 120 miliard korun

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) uvedla, že podle jejího odhadu by po brexitu mohlo Česko přijít na eurofondech o 120 miliard korun. Řekla to v rozhovoru pro ČT v Bruselu, kde se jedná o budoucnosti evropských fondů po roce 2020.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO)
Zdroj: ČT24

Ministryně uvedla, že její ministerstvo posuzuje všechny možné varianty, se kterými Velká Británie přišla. Od tvrdší do měkký brexit. „V tuto chvíli nejsem schopná sdělit částku, bude to samozřejmě v řádech miliard pro Českou republiku,“ uvedla ministryně. 

Podle jejího odhadu může jít asi o pětinu rozpočtu ze zhruba 600 miliard korun, tedy o 120 miliard. 

Ministryně se v rozhovoru pustila i do odpůrců eurofondů. Připomněla například silnice, hotely, domovy, důchodců, hospice, které díky eurofondům vznikly či byly opraveny. „Já osobně se domnívám, že Česká republika evropské fondy potřebuje,“ uvedla a zdůraznila,že evropské fondy tvoří 50 procent státního rozpočtu republiky.

„Kdybychom je neměli, tak vůbec nevím, jakým způsobem bychom cokoliv opravovali nebo cokoliv postavili,“ řekla Šlechtová. 

Česko přitom zrychluje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo více peněz než za celý loňský rok. 

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předseda ODS Petr Fiala však vládu kritizoval. „To, že se dotace nedokáží čerpat, a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, je nezodpovědné,“ uvedl.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout.

Více peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ řekla již dříve ministryně Šlechtová. Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Po roce 2020 bez dotací?

Na setkání lídrů průmyslu a dopravy v polovině června přitom Šlechtová podle agentury ČTK uvedla, že Česku reálně hrozí, že po roce 2020 nebude dostávat žádné dotace z Evropské unie.

Unie podle ní zatím nemá žádnou strategii, jak chce po roce 2020 dotace rozdělovat. Je nutné pozitivně využít předsednictví Česka v Radě Evropské unie, které je plánované na druhou polovinu roku 2022, uvedla ministryně. „Je otázkou, zda tady nějaká kohezní politika (politika soudržnosti) bude. Z debat v Bruselu cítím, že velké západní státy k tomu nebudou mít příliš velkou ochotu,“ řekla tehdy.

Za rizika označila také brexit a volby do evropského parlamentu v roce 2018. „Bude ustavena nová komise a zatím vůbec nevíme, jak se postaví k celkovému pojetí Evropy,“ doplnila ministryně.