Černý scénář pro českou ekonomiku opět nabral o něco reálnější rozměr. Po zhoršujících se údajích o HDP a rostoucí nezaměstnanosti dusí recese motor budoucího uzdravení - drobné podnikatele a malé podniky. Jejich chuti a energie jít s kůží na trh dramaticky ubylo. Podle nejnovějších statistik ministerstva průmyslu a obchodu klesl v loňském roce počet nově registrovaných živnostníků na třetinu.
„Zlaté ručičky“ to balí - Čechům se nechce podnikat
Od vypuknutí krize v roce 2008 se každoročně k podnikání nově přihlásilo v průměru 18 tisíc fyzických osob. Loni to však bylo už jen 6 435 lidí. Dle Bedřicha Dandy z ministerstva průmyslu a obchodu za vším stojí krize, o které Češi už od roku 2008 nechtějí slyšet a ona přitom ještě zdaleka neskočila. Ani výhled přitom není dobrý. „Na čísla o nových podnikatelích z let 2006 a 2007 se ještě dlouho nedostaneme,“ tvrdí Danda.
Podle ekonomů většinou začínají podnikat jen ti, kteří vědí, že mají dopředu nasmlouvané zakázky. To se teď ale nedaří. Lidé, kteří kvůli krizi přišli o místo a neskončili na pracovním úřadu, se většinou pokoušeli podnikat. Dnes ale převládá skepse. „Málokdo začne podnikat nadivoko, aniž by měl dopředu něco jistého. Dokud nevím, že budu mít projekt od Franty nebo Karla, nemám důvod začít podnikat. Teď ale prostě téměř žádné zakázky nejsou,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová.
- Potraviny - ilustrační foto autor: SME/Vladimír Šimíček, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3310/330928.jpg
- Ilustrační foto zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4296/429513.jpg
- Ilustrační foto zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3834/383303.jpg
- Ilustrační foto zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/40/3997/399679.jpg
Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček poukazuje na důvody, proč už nevznikají drobné živnosti v jednotlivých oborech.
Malí obchodníci
Za poklesem v obchodu stojí hlavně dlouhodobý přetlak konkurence. Podle Havlíčka v oblasti přímého obchodu vládnou hypermarkety a menší místa systematicky obsazují vietnamští obchodníci. „Projevilo se i zvýšení DPH, kdy lidé v regionech daleko více začali šetřit a své nákupy si více promýšlí,“ dodává Havlíček.
Řemeslníci
Hlavním problémem, který trápí řemeslníky, je nedostatek investic do stavebnictví a infrastruktury. Značná část podnikatelů v tomto sektoru tak přišla o subdodávky pro větší firmy. „To se projevuje zejména v oblasti stavebnictví, kde pozorujeme pokles v řádu padesát procent za posledních šest let,“ upozorňuje Havlíček. Řemeslníky straší i možnost snížení daňových paušálů a administrativa, která je s podnikáním spojená. Proto se většina řemeslníků namísto zakládání živností raději nechá zaměstnat.
Zemědělci
Zemědělce trápí pokles kupní síly a nedostatečný rozvoj infrastruktury. „Straší se zrušením zelené nafty a všeobecná nejistota panuje na venkově. Opět je důležitá i výše paušálů. Pokud by se snižovaly, tak to nejvíce postihne právě zemědělce,“ uvádí Havlíček. Daňové paušály v případě malých zemědělců totiž dosahují až osmdesáti procent. Zatímco za rok 2012 ještě zemědělci dostanou vratku ze spotřební daně v rámci takzvané zelené nafty 60 procent, letos by to mělo být jen 40 procent. Vláda původně navrhovala zrušit daňové zvýhodnění nafty pro zemědělce už od roku 2013.
Pohostinství
V případě restaurací a hospod není situace jednoznačná. Mezi malými podniky na venkově je velká konkurence a potýkají se s propadem tržeb. Karel Havlíček uvádí dlouhodobý trend: „Lidé čím dál více šetří, pivo si kupují v hypermarketech v průměru za pět korun láhev.“ V případě restaurací ve větších městech, která nabízí více služeb a s vyšší kvalitou, je někdy situace opačná a připisují zisky.
Přibývá ukončených živností
Podle dat z ministerstva průmyslu v letošním lednu zkrachovalo dalších 417 firem, z toho plné dvě třetiny tvoří fyzické osoby. Potvrzuje se tak trend z loňského roku, kdy ukočilo živnost 14 452 podnikatelů, nejvíce za posledních šest let. „Některé firmy přežívají jen díky rozprodávání majetku. Nedaří se získávat nové zakázky a míra ziskovosti výrazně klesla,“ uvádí Šichtařová.
Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Jan Procházka je toho názoru, že se na tomto trendu podepisuje i úspěšné potírání takzvaného švarcsytému. Ten je od loňského ledna nelegální a hrozí za něj vysoká pokuta. Až 100 tisíc korun pro pracovníka a pro firmu až 10 milionů korun. „Rozhodně není v pořádku, když pracujete u firmy jako ostatní zaměstnanci, ale sociální a zdravotní pojištění si platíte sami. Navenek jste osoba samostatně výdělečně činná, fakticky ovšem vaše práce odpovídá zaměstnaneckému vztahu,“ dodává Procházka.
Úbytek počtu žadatelů o podnikání je ale podle ekonomů zdravý. Při celkovém počtu zhruba 4,5 milionu všech ekonomicky činných obyvatel je zhruba 2,3 milionu podnikatelů jednoduše moc. Tedy alespoň ve srovnání se státy, kde se tržní ekonomika vyvíjela nepřerušovaně desítky až stovky let. Karel Havlíček z asociace živnostníků upozorňuje: „Ve vyspělé Evropě je běžné, že podnikatelé tvoří 20 až 25 procent všech pracujících.“ A Jan Procházka doplňuje: „Pro ekonomiku to není dobré, aby polovina práceschopného obyvatelstva byli podnikatelé. Taková čísla nevidíme nikde v Evropě. Je jasné, že statistiku částečně zkreslují lidé, kteří ani nejsou na pracovním trhu. Například studenti, kteří si založí živnost a dělají překladatele nebo průvodce.“
- Kancelář zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4360/435913.jpg
- Ilustrační foto zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4360/435917.jpg
- 04.01.2013 U zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4266/426551.jpg
- Výdajové paušály zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3185/318419.jpg
Kapitálové společnosti stagnují
O faktu, že se Češi do podnikání moc nehrnou, svědčí i nedávné statistiky agentury ČEKIA. Z jejích údajů vyplynulo, že v loňském roce vzniklo celkem 22 454 nových kapitálových firem, což je o 0,54 procenta více než v roce 2011, kdy bylo registrováno nejméně firem za posledních šest let.
K 31. 12. 2012 bylo v ČR registrováno na 373 271 firem, což je o 15 600 více než na konci roku 2011. „Překvapil nás výrazný pokles zájmu o nové akciové společnosti – jejich počet meziročně klesl o čtvrtinu,“ komentuje statistiky analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová. Podle ní si podnikatelé stěžují na byrokracii a na to, že jim stát hází klacky pod nohy. Trápí je i zvyšování daní, nestabilní legislativa, špatná vymahatelnost práva a silně konkurenční prostředí. „Navíc banky nezvyšují možnosti získání podnikatelských úvěrů, čímž je to pak pro podnikatele složitější,“ dodává Štěpánová.
Počet nově založených firem* v období let 2007 až 2012
2012
2011
2010
2009
2008
2007
s. r. o.
21 592
21 174
22 460
21 756
22 638
21 063
a. s.
862
1 159
1 174
1 095
1 336
3 967
celkem
22 454
22 333
23 634
22 851
23 974
25 030
*statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Zdroj: ČEKIA (databáze MagnusWeb)
Revoluce na obzoru
Svěží vítr do plachet by podnikatelům mohl přinést nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, který vstoupí v platnost od začátku příštího roku. Odborníci jej označují za vskutku revoluční. Díky němu bude totiž možné založit si společnost s ručením omezeným bez základního kapitálu. To by mělo zpružnit zakládání firem.
„Malí podnikatelé si řeknou: 'Proč já bych zakládal živnost a ručil celým svým majetkem, když můžu založit s. r. o. a mít podvojné účetnictví?' Zpřísní se to tak, že společníci budou ručit celým svým majetkem jen v případě, že se historicky prokáže závažné provinění,“ uvádí Havlíček.
V současnosti je k založení společnosti s ručením omezeným zapotřebí minimálně 200 tisíc korun a základní kapitál podle Havlíčka vlastně ani dnes nikoho nechrání. „Jeho výše je sice 200 tisíc korun, ale po dobu pěti let nemusí být splacen zcela a navíc společnost není povinna hotovost držet, a základní kapitál se tak fakticky mění pouze v účetní položku,“ upozorňuje šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.