Washington - Hrozba pádu USA z takzvaného fiskálního útesu nadále trvá. A to i po pátečním jednání prezidenta Baracka Obamy s demokratickými a republikánskými předáky Kongresu v Bílém domě. Zatím jediným známým výsledkem schůzky jsou Obamova slova o tom, že na řešení sporu se nyní bude pracovat v Senátu ovládaném demokraty. Ten má vypracovat návrh, o němž budou američtí zákonodárci hlasovat 31. prosince. Namísto kompromisu tak ze schůzky vyvstal pouze příslib dalšího jednání.
Jednání přineslo místo kompromisu jen příslib dalšího jednání
„Ještě můžeme dosáhnout dohody,“ uvedl Obama čtyři dny předtím, než ve Spojených státech vyprší daňové úlevy jeho předchůdce George Bushe a začnou platit automatické rozpočtové škrty. Kombinace obou opatření by podle mnoha ekonomů mohla zemi uvrhnout zpět do recese. Jak republikáni, tak demokraté říkají, že tomu chtějí zabránit. Neshodují se ale v tom, jakou cestou tak učiní.
Obama je ohledně dohody s republikány, která by zabránila vyšším daním z příjmu po Novém roce, stále „mírně optimistický“. „Američané pozorně sledují, co tu dohodneme. A dochází jim trpělivost. Děje se to znovu a znovu. Amerika se ptá: 'Proč se ve Washingtonu všechno nechává až na poslední minuty?' A teď jsme opravdu v poslední minutě,“ řekl Obama po jednání.
V čem tkví jádro sporu?
Každý z táborů má rozdílné představy ohledně výše daní.
Demokrati vedení prezidentem Obamou požadují vyšší daně pro nejbohatší Američany od příjmové hranice 250 tisíc či 400 tisíc dolarů (4,8 milionu či 7,6 milionu Kč) ročně a zachování současných odvodů pro všechny ostatní.
Republikáni v čele s předsedou Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem ale dlouho jakékoliv zvyšování daní odmítali. Minulý týden sice jejich vedení poprvé naznačilo ochotu tento postoj změnit, narazilo s tím ale mezi republikánskými zákonodárci.
„Jsem plný naděje a optimistický,“ sdělil novinářům po schůzce McConnell. Podle informací z agentur by senátní vyjednavači chtěli dosáhnout dohody nejpozději v neděli. V té době se do práce v americkém hlavním městě Washingtonu vrátí jejich kolegové ze Sněmovny reprezentantů, kterou kontrolují republikáni.
Šéf Bílého domu nicméně uvedl, že pokud senátní jednání nebudou úspěšná, měli by američtí zákonodárci hlasovat o jeho základním návrhu. Bushovy daňové úlevy by podle něj zůstaly střední třídě. Lidé vydělávající nad 250 tisíc dolarů ročně by po Novém roce platili více. Podle Obamy by američtí zákonodárci měli v případě krachu jednání dostat šanci hlasovat alespoň o tomto návrhu.
Účastníci pátečního jednání v Bílém domě:
- Barack Obama, prezident USA
- Joe Biden, viceprezident USA
- Timothy Geithner, ministr financí
- Harry Reid, šéf demokratické většiny v Senátu
- Mitch McConnell, šéf republikánské menšiny v Senátu
- John Boehner, republikánský předseda Sněmovny reprezentantů
- Nancy Pelosiová, šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů
Očekávání analytiků nejsou příliš velká, odhadují, že do konce roku bude uzavřena pouze krátkodobá dohoda, která celý problém odsune o několik měsíců. Agentura Standard & Poor's nečeká, že by jednání amerických zákonodárců o odvrácení tzv. fiskálního útesu měla dopad na současný rating Spojených států. Jako rukojmí se však podle svých slov cítí makléři z Wall Street - tamní burza klesá už pět dní za sebou.
Co se stane po Novém roce?
Pokud v USA skutečně na konci roku vyprší daňové úlevy, pro typickou čtyřčlennou rodinu ze střední třídy by to mohlo znamenat zvýšení daní o 2200 dolarů ročně. Dva miliony nezaměstnaných by zároveň přišly o podporu.
V novém roce zároveň bez dohody demokratů s republikány začnou platit automatické rozpočtové škrty, na nichž se obě strany domluvily během loňských jednání o zvýšení stropu zadlužení USA pro případ, že nenajdou lepší řešení rozpočtových problémů. Škrty celkem představují 1,2 bilionu dolarů (22,8 bilionu Kč) během následujících deseti let. Zasáhly by federální úřady a armádu.
Standard & Poor's odhaduje, že zrušení daňových škrtů a snížení vládních výdajů, které vstoupí v platnost, pokud nebude dosaženo dohody o odvrácení fiskálního útesu, by mohly způsobit, že americká ekonomika v roce 2013 klesne o 0,5 procenta a míra nezaměstnanosti stoupne do roku 2014 na devět procent.
GALERIE
videogallery_295321