Maloobchodní tržby bez aut v únoru zpomalily meziroční růst na 0,6 procenta z lednových 5,6 procenta, tedy o něco více, než očekávali analytici. Klesly tržby za pohonné hmoty a potraviny, obchodníci naopak více utržili za nepotravinářské zboží, informoval Český statistický úřad.
V únoru nejvíc rostl internetový a zásilkový prodej, nedařilo se prodávat kosmetiku
V únoru nejvíc rostl internetový a zásilkový prodej (zdroj: ČT24)
Maloobchodní tržby bez motoristického segmentu v únoru meziročně vzrostly o 0,6 procent. Ve srovnání s lednem, který vykázal růst ve výši 5,6 procent, jde o výrazné zpomalení. Jedná se však zejména o efekt kalendářních vlivů. Zatímco leden měl v meziročním srovnání o dva pracovní dny více, únor měl o jeden méně a zároveň loňský únor měl celkově o jeden den více díky přechodnému roku.
„Po očištění o uvedené vlivy tržby v únoru meziročně vzrostly o 4,8 procent, což je rychlejší dynamika ve srovnání s předchozími dvěma měsíci, kdy v lednu to bylo 3,3 procent a v prosinci tři procenta. Hodnota je pouze nepatrně pod průměrem roku 2016, kdy činila 5,2 procent po zohlednění kalendářních a sezónních vlivů,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Očištěná čísla naznačují nějaké zlepšení ve srovnání s celkovým číslem,“ souhlasí i hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel.
Události: Vývoj maloobchodu a mezd (zdroj: ČT24)
Maloobchodní tržby tak sice na přelomu roku mírně zpomalily, což bylo způsobeno podle analytiků zejména pomalejší dynamikou tržeb potravin, ovlivněnou skokovým růstem jejich cen. V segmentu nepotravinářského zboží je však dynamika maloobchodů stále silná, upozorňuje Seidler, v únoru po očištění o kalendářní vlivy dále zrychlila na 6,9 procent oproti lednovým 5,7 procenta.
Na vývoji tržeb nepotravinářských položek je proto patrné, že se příznivý spotřebitelský sentiment nemění. To mimo jiné potvrzují i indikátory spotřebitelské důvěry, které se na začátku letošního roku pohybují u svých historicky nejvyšších hodnot.
Šindel: Očištěná čísla naznačují nějaké zlepšení ve srovnání s celkovým číslem (zdroj: ČT24)
Také podle ekonoma investičního bankovnictví Komerční banky Davida Kocourka domácnosti vidí svou příjmovou situaci pozitivně, když narůstá ochota utrácet za zbytné zboží. „Zpřísňující se situace na trhu práce stimulující mzdy bude dále letos podporovat jejich kupní sílu. Z růstu nominálních mezd bude sice více ukrajovat inflace, ale i přesto očekáváme, že dynamika maloobchodních tržeb vykáže za celý letošní rok růst 4,7 procent,“ říká Kocourek.
Vzhledem k příznivému výhledu na trh práce i zrychlující dynamiku mezd v tomto roce zůstane růst maloobchodních tržeb v letošním roce příznivý i podle Seidlera. Z titulu vysoké srovnávací základny však meziroční dynamika ve srovnání s roky 2015 a 2016 pravděpodobně mírně zpomalí, a to mírně pod pět procent, míní.
„Obrázek vývoje české ekonomiky se tedy nijak nemění a je konzistentní s představou, že ČNB může v zásadě již kdykoliv uvolnit svůj kurzový závazek, jakkoliv samotná data o maloobchodních tržbách asi nebudou pro tento krok tím hlavním spouštěčem,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Nejvíce rostl internetový a zásilkový prodej
Nejvyšší růst zaznamenal internetový a zásilkový prodej, zvýšily se také tržby v prodejnách s oděvy a obuví nebo se sportovními a rekreačními potřebami. Méně se naopak dařilo obchodníkům s farmaceutickými výrobky, kosmetikou a potřebami pro domácnost.
Téměř pětinový růst internetových prodejů podle Pavla Kulhavého z PwC Audit potvrzuje, že i letos budou Češi zvyšovat své útraty v e-shopech. „Vedle spotřebního zboží či elektroniky se tam ve stále větší míře učí kupovat i potraviny a další zboží, pro které dosud chodili spíše do kamenných prodejen. Příznivý vývoj ekonomiky a spotřebitelský optimismus potvrzují i tržby za zbytné zboží. Příkladem může být téměř sedmiprocentní růst tržeb za oblečení,“ dodal Kulhavý.
Tržby v restauracích ovlivnilo zvýšení cen. „Zatímco reálně se obrat zvýšil o osm procent, nominální tržby stouply o 19,3 procenta. Důvody růstu cen? Zavedení EET, růst cen potravin a mezd,“ vysvětlil hlavní ekonom Deloitte David Marek.