Brusel - Podle ministra financí Miroslava Kalouska nebude důvod pro české veto jednotného evropského bankovního dozoru, pokud bude přijat návrh, se kterým přišla právní služba EU. Česko tak zřejmě dostane záruky, že bankovní unie nezvýší riziko převodu českých finančních ústavů na pouhé pobočky jejich zahraničních vlastníků. Uvedl to Český rozhlas 1 – Radiožurnál s odkazem na vysoce postavený diplomatický zdroj. České národní bance (ČNB) prý tento kompromis nestačí. O vzniku bankovní unie budou dnes jednat ministři financí Evropské unie.
Kalousek: Důvod pro veto bankovního dozoru pominul, ČNB nesouhlasí
Více než 90 procent českého bankovního sektoru ovládají banky se sídlem v zemích eurozóny. Vláda má proto obavy, aby se kontrola finančního sektoru v ČR nedostala mimo působnost místních úřadů. Česku se nyní podařilo do návrhu jednotného dohledu prosadit politickou deklaraci (tzv. recitál), že přenos dozoru nad bankami na Evropskou centrální banku nebude pro vlastníky bank pobídkou, aby se do jejich přeměny bank na pobočky pustili. „Současná evropská legislativa, která se projednává, nebude v žádném případě nijak omezovat současnou kompetenci ČNB, to znamená, že oproti tomu stavu před vznikem společného dohledu a vůči stavu po jeho zavedení se nic nezmění na kompetencích České národní banky,“ poznamenal velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil. Podle něj jde o první krok, nikoliv krok konečný. Potřeba budou další legislativní akty.
Podle Kalouska jsou záruky „výrazné“
Návrh evropských legislativců podle Kalouska obsahuje výrazné záruky, že při případné transformaci české banky v pobočku zahraničního bankovního domu nebude možné obejít Českou národní banku (ČNB) jako národní autoritu. „Došlo k významnému posunu. Pevně doufám, že komise i ostatní kolegové ze zemí EU s tím budou souhlasit a v takovém případě by naše diplomatická snaha byla úspěšná,“ prohlásil Kalousek.
Takzvané „vysávání dcer“ ze strany zahraničních matek, které mohou být v problémech, by se tedy konat nemělo. Jistota ale stoprocentní není. „V dané podobě to návrh stoprocentně nezaručí, na druhé straně jsem přesvědčen, že i bez ohledu na ten návrh se minimálně ty nejvýznamnější dceřiné společnosti ve vlastnictví zahraničních vlastníků operujících na území ČR k tomuto kroku neuchýlí. Právě tyto banky jsou klientelou vnímány jako součást jakéhosi domácího stříbra. Změna statutu by mohla mít velký vliv na vnímání klientů ve vztahu k bankám,“ konstatoval Petr Zahradník, analytik NERVu.
Lenka Zlámalová, komentátorka Lidových novin:
„V téhle chvíli nemůžeme dostat víc než slib. Toto je jediné hlasování, kde je možné použít právo veta. Hlasuje se přitom o zřízení jednotného bankovního dozoru. Ve chvíli, kdy jde o jediné hlasování v celém tom balíku bankovní unie, kde se dá užít právo veta, tak si všechny státy snaží ještě předtím vyjednat své zájmy, aby je měly formou politických deklarací ošetřené. Slib je měkčí, než jsme původně požadovali. Teď to bude záviset na premiérovi a ministrovi financí. Jednání se ještě můžou vyvíjet.“
GALERIE
videogallery_291440
ČR měla ve svém postoji podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale na český požadavek zazněly kritické hlasy, třeba z Rakouska.
Deklaraci ještě musejí schválit ministři financí států EU
Text v noci z pondělka na úterý odsouhlasili velvyslanci členských zemí evropské sedmadvacítky při Evropské unii. Dnes by ho na schůzce v Bruselu měli schválit ministři financí států EU. Pokud se tak stane, podle diplomata citovaného Českým rozhlasem 1 – Radiožurnálem tím padne hlavní důvod případného českého veta přenosu dohledu nad bankami na Evropskou centrální banku.
GALERIE
Miroslav Kalousek a Petr Nečas autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK
Vetem v poslední době opakovaně hrozili Kalousek i premiér Petr Nečas. Kalousek ještě nedávno prohlásil, že společný bankovní dohled v EU Česká republika podpoří jedině v případě, že unie schválí specifickou deklaraci stanovující práva národního regulátora.
„Chceme deklaraci v podobě politického závazku, že národní autorita, v našem případě Česká národní banka, bude mít rozhodující slovo, pokud by některá z dceřiných společností měla být změněna na pobočku. Protože pobočky už nepodléhají regulaci domácího regulátora,“ řekl nedávno Kalousek.
ČNB zřejmě s vetem ostrouhá
Zatímco Kalousek se na nový návrh dívá pozitivně, Česká národní banka (ČNB) ho považuje za nedostatečný. Požadovala totiž vyjednání takové deklarace, která by jí dala právo veta přeměny systémově důležité banky na pobočku. To ale drtivá většina ostatních zemí EU odmítla. „Česká národní banka plně respektuje, že zahraniční politiku primárně formuje vláda České republiky. Je na politické reprezentaci, aby o této otázce zahraniční politiky ČR rozhodla a zvolila, jakou pozici na politickém jednání zastávat. ČNB není účastníkem těchto politických jednání,“ řekl mluvčí banky Marek Petruš.
Prezident Václav Klaus označil celou myšlenku bankovní unie za „umělé, nepřímé, nedobré řešení“. „Považuji za ne úplně šťastné považovat bankovní unii za zásadní nástroj, jak překonat tu nynější krizi. Považoval bych ji za nástroj, jak čelit a lépe odolávat krizi v budoucnu,“ řekl k tématu Zahradník.
Plán naopak hájí předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Jedná se podle něj o „důležitý posun směrem k bankovní unii, který má pomoci zastavit krizi“.
Jednotný dohled by se měl týkat zemí eurozóny, avšak mohly by se k němu připojit i další země - budou-li chtít. Dohled je první částí širší rodící se bankovní unie, která by měla zahrnovat mimo jiné třeba i společný fond pro řešení problémů bank. Jenže zatímco v ostatních částech platí kvalifikovaná většina, v tomto případě má každá země právo veta. Tím také některé státy, včetně Česka, z různých důvodů pohrozily.
Dohledem bude pověřena Evropská centrální banka (ECB). Sledováním více než 6 000 evropských finančních ústavů pověří národní regulátory. Bude mít ovšem možnost kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné.
Lídry Evropské unie už ve čtvrtek a v pátek čekají nesnadné debaty o tom, jakými hlubšími reformami by v reakci na krizi měla Evropská unie projít. Jde o dlouhodobější prohloubení hospodářské a měnové unie, kde se diskutuje třeba o vzniku samostatného rozpočtu pro eurozónu. Šéfové států či vlád, mezi nimiž bude Česko zastupovat premiér Petr Nečas, budou jednat ale i o opatřeních pro kratší horizont, tedy například právě o vytvoření jednotného bankovního dohledu.