Čínské investice byly menší, než se čekalo. Většinou šlo o nákupy nemovitostí a podílů ve firmách

Až 95 miliard korun měly podle českého prezidenta Miloše Zemana loni dosáhnout čínské investice v Česku. A to jako výsledek návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v tuzemsku přesně před rokem a tehdy podepsaných dohod. Analytici se nyní shodují, že to bylo mnohem méně. Investoři z Číny utráceli zejména za nákupy nemovitostí a podílů ve firmách. Mnohem méně se věnovali transakcím, které by vytvářely nová pracovní místa. 

Video 90’ ČT24 - Bilance čínských investic v Česku
video

Devadesátka ČT24

Podle jednoho z odhadů analytické společnosti EY loni čínští investoři do Česka přinesli zhruba 17,5 miliardy korun. „Ale není tam započtena největší loňská čínská transakce, a to je vstup do J&T Finance Group,“ dodává vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY Štěpán Flieger. Ta by se mohla pohybovat kolem 26,5 miliardy korun a čínské společnosti CEFC by umožnila získat poloviční podíl. 

Posílení čínského vlivu v J&T Finance Group nyní posuzuje antimonopolní úřad. Ten na svém webu v druhé polovině března oznámil, že bude zkoumat oblast finančních investic, investičního bankovnictví, správy aktiv, kolektivního investování a souvisejících služeb. Rozhodnout o povolení spojení by měl do měsíce.

Lidové noviny k tomu uvedly, že bude také záležet na schvalovacím procesu centrálními bankami v zemích, kde J&T Finance Group působí. Připomněly květnové tvrzení internetového serveru Chinagoabroad.com, že CEFC China zřejmě akvizici kvůli složitému a náročnému procesu ukončí. Ředitel marketingu J&T banky Petr Málek nicméně pro LN uvedl, že schvalovací procesy pokračují. A dodal, že „jsou podány žádosti na některé centrální banky,“ napsaly LN. 

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda hovoří o investicích v jednotkách nejvýše miliard korun a dává to do kontrastu „s tím, co se hlásalo před rokem, v jednotkách desítek a stovek miliard investic“. 

Největší čínskou investicí na realitním trhu byla administrativní budova Florentinum v centru Prahy. Čínská společnost CEFC za ni zaplatila přes 7 miliard korun. CEFC v Česku podle svého vyjádření za poslední dva roky investovala již více než 30,5 miliardy korun a nyní dokončuje investice za dalších 25,5 miliardy korun. 

Další investice minulý týden naznačil prezident Zeman. „Mohu s jistotou říci, že se jedná z těch velkých investic kromě jiného o Vítkovicích a Škoda Transportation,“ uvedl. 

Video Události
video

Události ČT: Příslib velkých čínských investic rok poté

Generální ředitel státní agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Karel Kučera v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že loňská návštěva čínského prezidenta v Česku (i dřívější návštěvy českého prezidenta v Číně) pomohla otevřít řadu příležitostí pro dojednání investic, protože asijští investoři hodně dbají na statusové záležitosti. 

To potvrdil i politický rada velvyslanectví ČLR v ČR Chen Jianjun, podle něhož většina Číňanů sledovala tuto návštěvu svého prezidenta, první na tak vysoké úrovni v česko-čínských vztazích. To se pak podle něho promítne i do zájmu o české zboží, o českou kulturu či výměnu studentů.

 

Čínské investice rozděluje Kučera na kapitálového charakteru, které nejčastěji směřuji do strojírenství či třeba kovovýroby. Čínští investoři tak chtějí podle něho spolupracovat na zajímavém evropském produktu a vyvézt ho. Mají totiž dobré obchodní kanály, například v Africe či v Asii celkově. 

Druhá část investic jsou podle něho ty s nadsázkou řečeno „na zelené louce,“ které zvyšují kapacitu a zaměstnanost. Míří zejména do elektroniky, elektrotechniky a strojírenství.

„Ty už se třetím rokem každý rok zhruba zdvojnásobí, nyní jsme na třech miliardách, letos opět čekáme zhruba zdvojnásobení,“ zdůraznil Kučera. 

Chen Jianjun uvedl, že před rokem 2013 činily čínské investice v Česku 300 milionů dolarů a od návštěvy čínského prezidenta to bylo již 1,1 miliardy dolarů (zhruba 27,29 miliardy korun). 

K tehdejším protestům proti návštěvě řekl politický rada velvyslanectví ČLR v ČR, že to vytváří nepříjemnou atmosféru pro podnikání a investice. 

Místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) uvedl, že pro lepší vzájemnou spolupráci by bylo vhodnější, kdyby nás čínský partner bral takové, jací jsme, jako národ, který má svůj názor, nenechá si diktovat a umí třeba i protestovat.  

Místopředseda KSČM a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jiří Dolejš zdůraznil výjimečnost loňské návštěvy. „Tady nešlo o stříhání pásky u nového závodu, ale o špičkovou návštěvu“.  V další části diskuse pak řekl, že čínský investor není horší než jihokorejský nebo japonský. 

K úvahám o tom, zda jsou čínští investoři dostatečně prověřováni, uvedl Kučera, že v Česku většinou nejde o strategické investice typu koupě řeckého přístavu Pireus. 

Sinolog z Ústav mezinárodních vztahů Rudolf Fürst podotkl, že je nutno brát případ od případu, a ne mechanicky upřednostňovat soukromého vlastníka před státním. I soukromý vlastník může být pochybný, zatímco napojení na státní kruhy může být žádoucí, protože tam je zajištěna státní garance. 

Dodal, že čínští zpravodajci tady byli už dávno před příchodem CEFC. „S ekonomickými zájmy přicházejí i zájmy politické, to je naprosto normální. Platí to u všech aktérů, u Čínanů také,“ dodal.