České a slovenské firmy se přetahují o zaměstnance. Zájem Slováků o práci v Česku slábne

Slovenské hospodářství nasadilo v posledních více než deseti letech svižné tempo, které se promítlo i do růstu mezd a následně také do atraktivity místního trhu pro pracovníky. Přestože se statistiky neshodnou, nakolik se slovenské mzdy přiblížily českým, signály personálních agentur v Česku jsou jasné: tradičně vysoký zájem Slováků o práci v Česku klesá. 

Důvodů ke slovenskému úspěchu je podle makroekonomického analytika Generali Investments CEE Martina Pohla celá řada a některé jsou podobné jako v Česku. Například geografická blízkost a dopravní dostupnost hlavních trhů a průmyslových „hubů“ v regionu i nižší mzdy než v západní Evropě. Dále kvalifikovaná pracovní síla, která je oproti české více ochotná cestovat. 

Z celoevropských šetření v letech 2006 a 2014 vyplynulo, že na Slovensku se mzdy zvýšily za toto období o 82 procent. V Česku to bylo o 29 procent, uvádí v lednovém čísle měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika a my ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. Rozdíl ve vývoji potvrzuje i statistika TUC/OECD. Podle ní v letech 2007 až 2015 stouply reálné mzdy na Slovensku o 12,3 procenta a země tak patřila k horní půlce tabulky. Naopak v Česku to bylo o 1,1 procenta, a tedy umístění ve spodní části žebříčku. 

Silné stránky Slovenska 

I firmy na Slovensku se nyní potýkají s nedostatkem kvalifikovaných profesí a stejně jako v Česku se to týká zejména průmyslu, který zažívá cyklické oživení, podotýká Pohl. 

„Pro Slováky je nyní méně atraktivní odcházet za prací do České republiky. Zároveň jsou schopni nyní předložit atraktivní nabídky pro pracovníky. České firmy tak musí soupeřit nejen mezi sebou, ale stále více i s firmami ze Slovenska“.

Martin Pohl

makroekonomický analytik Generali Investments CEE

Za rychlejším růstem reálné mzdy na Slovensku v posledních letech vidí analytik Komerční banky David Kocourek růst produktivity v předcházejících letech.

„Je to vidět i na automobilovém průmyslu, který v poslední době hodně investoval. Slovensko je při podobné velikosti sektoru schopné vyprodukovat více aut na počet obyvatel (než v Česku),“ uvedl analytik.

Dodal, že na Slovensko v poslední době přišlo také několik tzv. shared center, které jsou schopné vytvářet vysokou přidanou hodnotu, stejně jako rozvíjející se IT průmysl. 

Video Události
video

Události: Česko-slovenské zaměstnávání

 

Kdo bere víc?

Na srovnání, zda vydělávají více Češi nebo Slováci, lze hledět více způsoby, které mohou být ovlivněny například kurzovými přepočty. Slovensko přešlo od roku 2009 na euro, Česko si drží korunu.

Podle oficiálních údajů slovenských statistiků činila na Slovensku průměrná měsíční mzda ve třetím čtvrtletí loňského roku 889 eur (při přepočtu kurzem 27 Kč za euro to je 24 003 korun). V Česku to bylo podle oficiálních údajů českých statistiků 27 220 korun.

Zdroj: Český statistický úřad, Štatistický úrad Slovenskej republiky

Rozdíl v tempech růstu je poměrně malý a v poslední době rostla průměrná měsíční mzda v České republice dokonce rychleji, uvádí analytik Pohl. V roce 2015 to bylo v Česku o 3,4 procenta versus 2,9 procenta na Slovensku. Ve třetím čtvrtletí roku 2016 pak 4,5 procenta versus 3,3 procenta na Slovensku.

Snižující se rozdíl v posledních letech přikládá zejména kurzové politice České národní banky, která v roce 2013 zavedením kurzového závazku oslabila měnu. 

„Lze očekávat, že uvolnění měnového kurzu povede k posílení koruny a to opět ,spraví' srovnání se Slovenskem ve prospěch Česka,“ domnívá se Pohl. 

Komplikovanější pohled pak nabízí dlouhodobá statistika OECD, která pracuje i s možností přepočtu průměrné roční mzdy v obou zemích podle směnného kurzu či podle standardu kupní síly (PPS, umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kursem) a zároveň využitím přepočtu podle kurzu dolaru z roku 2015. Podle ní jsou mzdy na Slovensku nyní vyšší. 

Statistik Holý se pak zmiňuje ve svém článku o celoroční průměrné mzdě ve společné měně (v eurech) a v paritě kupní síly (PPS) v roce 2014. V obou parametrech vedlo Česko.

Jaký bude další vývoj?

Mzdové rozdíly na Slovensku mezi regiony jsou mnohem vyšší než v České republice, poznamenal analytik Kocourek v souvislosti s přetahováním se o pracovníky. „Navíc životní úroveň na Slovensku je stále nižší, co se týče kvality a dostupnosti zdravotnictví, vzdělání a některých služeb“.

I proto se domnívá, že odliv pracovníků na Slovensko se bude týkat pouze omezených profesí a malého počtu. V dělnických profesích se to pak vzhledem k nižší flexibilitě české pracovní síly nebude dít vůbec, odhaduje. 

„Nedostatek pracovní síly v Česku tedy bude narážet na limity nízké nezaměstnanosti, případně i ochoty firem nabízet zkrácené pracovní úvazky či jiné formy flexibilnějšího zaměstnávání, a ne na masovější odliv pracovníků za hranice.“

David Kocourek

analytik Komerční banky

Vzájemné porovnávání mezd v Česku se Slovenskem nabízí jeden pohled. Je tu však i další možný pohled (a pro většinu asi podstatnější): porovnání mezd a jejich vývoje v Česku s bohatými státy Evropské unie.

Ředitel Holý považuje pro Česko za důležité, že v roce 2006 zde byly mzdy na úrovni necelých 26 procent německého průměru, v roce 2014 to bylo 30,6 procenta. Podobně pak při srovnání českých mezd k průměru EU. V roce 2006 byly na úrovni necelých 33 procent, v roce 2014 to bylo 37,1 procenta. 

Česko tedy bohaté státy ve mzdách dohání, ale zatím jen velmi velmi pomalu.