Souhrnná data z Evropské unie ukazují, že roční průměrná mzda v České republice v roce 2014 činila necelých 345 tisíc korun, což je 37 procent průměru Evropské unie. Česku tak v žebříčku patří 19. místo mezi evropskými zeměmi. Podle statistiků odměny neodpovídají hospodářské výkonnosti, poslední dva roky se ale mzdy zvyšují rychleji.
Češi jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy, zní od statistiků
Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 tisíc korun. Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, Dánsku nebo Irsku. Naopak nejnižší mzdy jsou v Bulharsku nebo Rumunsku. Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Česká republika je podle těchto statistik vcelku standardní evropskou ekonomikou, v žádném třídění nevyčnívá, ale patří spíše do východní než západní části Evropy,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.
Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy
Kupní síla průměrné mzdy v tuzemsku je na úrovni 59 procent průměru EU. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly byl přitom v Česku v roce 2014 na 86 procentech průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ uvedl Holý. Podobně je na tom podle něj Litva. „Dalo by se tedy říci, že Češi a Litevci jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy,“ dodal.
Události: Rozdíly v evropských platech (zdroj: ČT24)
Platy v západní Evropě rostou pomaleji
Česko podle údajů patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci. Podobně je na tom Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii. „Česká republika tak není rovnostářská země. Máme širší distribuci mezd. Největší nerovnosti jsou v nejchudších ekonomikách,“ uvedl Holý.
Podle indexu nákladů práce mzdy v západoevropských zemích přitom rostou v posledních letech pomaleji, upozornili statistici. Postupně se tak sbližují s úrovní výplat v dalších státech Unie. Od roku 2008 podle údajů ČSÚ stouply hodinové mzdové náklady například v Bulharsku reálně o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent, v Česku pak o 17 procent. V Německu to přitom bylo jen o osm procent a například v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se náklady na mzdy zvýšily o tři procenta.
- Švýcarsko - 1 986 065
- Lucembursko - 1 624 695
- Norsko - 1 619 711
- Dánsko - 1 520 840
- Irsko - 1 266 243
- Belgie - 1 258 368
- Švédsko - 1 234 387
- Finsko - 1 231 331
- Island - 1 214 618
- Nizozemsko - 1 197 768
- Rakousko - 1 167 179
- Německo - 1 126 953
- Spojené království - 1 082 487
- Francie - 993 556
- Itálie - 950 054
- Evropská unie - 929 900
- Španělsko - 754 129
- Kypr - 693 584
- Slovinsko - 619 713
- Malta - 600 054
- Portugalsko - 476 238
- Estonsko - 370 594
- Česká republika - 344 768
- Slovensko - 334 664
- Polsko - 318 750
- Lotyšsko - 294 989
- Turecko - 285 297
- Maďarsko - 284 361
- Litva - 242 896
- Černá Hora - 241 602
- Srbsko - 193 254
- Rumunsko - 183 700
- Makedonie - 181 305
- Bulharsko - 158 480
Co se týče detailů samotného průzkumu, Eurostat získal záznamy o 127 milionech zaměstnanců. V rámci sběru dat nesledoval plošně zemědělství a nepovinně údaje poskytovala veřejná správa a podniky menší než s deseti zaměstnanci. Data také neobsahují údaje za Chorvatsko a Řecko. Navíc nezohledňují počet odpracovaných hodin v jednotlivých státech.