Češi jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy, zní od statistiků

Souhrnná data z Evropské unie ukazují, že roční průměrná mzda v České republice v roce 2014 činila necelých 345 tisíc korun, což je 37 procent průměru Evropské unie. Česku tak v žebříčku patří 19. místo mezi evropskými zeměmi. Podle statistiků odměny neodpovídají hospodářské výkonnosti, poslední dva roky se ale mzdy zvyšují rychleji.

Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 tisíc korun. Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, Dánsku nebo Irsku. Naopak nejnižší mzdy jsou v Bulharsku nebo Rumunsku. Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). 

„Česká republika je podle těchto statistik vcelku standardní evropskou ekonomikou, v žádném třídění nevyčnívá, ale patří spíše do východní než západní části Evropy,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Kupní síla průměrné mzdy v tuzemsku je na úrovni 59 procent průměru EU. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly byl přitom v Česku v roce 2014 na 86 procentech průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ uvedl Holý. Podobně je na tom podle něj Litva. „Dalo by se tedy říci, že Češi a Litevci jsou dříči, kteří zvyšují HDP, ale berou za to nižší mzdy,“ dodal.

Video Události
video

Události: Rozdíly v evropských platech

Platy v západní Evropě rostou pomaleji

Česko podle údajů patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci. Podobně je na tom Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii. „Česká republika tak není rovnostářská země. Máme širší distribuci mezd. Největší nerovnosti jsou v nejchudších ekonomikách,“ uvedl Holý.

Podle indexu nákladů práce mzdy v západoevropských zemích přitom rostou v posledních letech pomaleji, upozornili statistici. Postupně se tak sbližují s úrovní výplat v dalších státech Unie. Od roku 2008 podle údajů ČSÚ stouply hodinové mzdové náklady například v Bulharsku reálně o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent, v Česku pak o 17 procent. V Německu to přitom bylo jen o osm procent a například v Portugalsku klesly o 12 procent. V celé EU se náklady na mzdy zvýšily o tři procenta.

Co se týče detailů samotného průzkumu, Eurostat získal záznamy o 127 milionech zaměstnanců. V rámci sběru dat nesledoval plošně zemědělství a nepovinně údaje poskytovala veřejná správa a podniky menší než s deseti zaměstnanci. Data také neobsahují údaje za Chorvatsko a Řecko. Navíc nezohledňují počet odpracovaných hodin v jednotlivých státech.