Průmysl v říjnu zklamal, analytici čekali lepší výsledek

Český průmysl v říjnu poklesl meziročně o 1,7 procent a zaostal tak za očekáváním trhu, který naopak počítal s růstem o 0,5 procent. V září naopak průmysl o 2,7 procenta rostl a růst vykazoval i v předchozích měsících roku kromě červencového propadu. Na říjnovém propadu se podepsala především nižší výroba dopravních prostředků a výrobcům ubylo domácích zakázek, tržby jim klesly meziročně o 2,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Video Zprávy ve 12
video

Průmysl v říjnu zklamal, analytici čekali lepší výsledek

„Aktuální výsledek říjnového průmyslu je v podstatě zklamáním, zvlášť když ho dáme do souvislosti s vývojem nových zakázek, které se tentokrát rovněž propadly. Naznačují tak, že poslední čtvrtletí roku nebude pro českou ekonomiku ve znamení návratu k rychlejšímu růstu. Nepřesvědčily tentokrát ani zakázky automobilek, které poklesly o 1,7 %,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Zatímco průmysl v období leden až září v průměru rostl o tři procenta, v říjnu jeho meziroční dynamiku brzdilo několik faktorů. Jedním je vysoká srovnávací základna. Loni v říjnu se průmyslníkům dařilo, byl to nejsilnější měsíc roku 2015 (po sezónním a kalendářním očištění). Druhým faktorem je nižší výroba aut, a to jak v meziročním srovnání, tak vůči letošnímu září. „Tento pokles můžeme do určité míry přičíst mírně klesající poptávce po autech v eurozóně měřené počtem nových registrací,“ konstatuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Třetím faktorem byl nižší počet pracovních dní. Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než loňský. Po očištění by průmysl naopak o 0,8 % vzrostl. Naopak příznivě v říjnu působilo obnovení provozu kralupské rafinérie a náběh té litvínovské na plnou kapacitu, připomíná Dřímal.

„Hlavní příčinou poklesu zpracovatelského odvětví je meziroční pokles ve výrobě motorových vozidel, dopravních prostředků a elektrických zařízení. Tato odvětví doposud zpracovatelský průmysl táhla, zatímco v říjnu byla hlavním důvodem jeho meziročního poklesu o 1,6 procent.“

Jakub Seidler

hlavní ekonom ING Bank

Podle Dřímala by si tak průmysl měl za celý letošní rok připsat 3,7 procent. „V příštím roce očekáváme zrychlení jeho růstu na 4,3 % i díky obnovení investiční aktivity v české ekonomice,“ odhaduje.

Video Studio ČT24
video

Bostl: Trend poklesu by mohl pokračovat i nadále

Otázkou podle analytiků nyní zůstává, zda se již prostor pro růst v průmyslu, a to s ohledem na vytížení kapacit i vzhledem k nepříliš silné poptávce doma i v zahraničí,  již vyčerpal nebo zda jde jen o přechodné zpomalení, s nímž se dalo počítat. „Předpokládáme, že situace v průmyslu se v posledních dvou měsících stabilizuje a toto odvětví vykáže mírný růst. Ostatně napovídají tomu ukazatele důvěry v tomto odvětví i indexy nákupních manažerů,“ konstatuje Dufek.

Maďarsko a Polsko hlásí podobné výsledky v průmyslu jako Česko

Podíváme-li se podle analytiků do blízkého okolí, tak slabý vstup do závěrečného čtvrtletí do letošního roku hlásí průmysl také v Maďarsku a Polsku, kdy v obou případech vykázala v říjnu průmyslová výroba meziroční pokles.

„Na druhou stranu, zakázky v německém zpracovatelském průmyslu, jež byly zveřejněny v úterý, vykázaly v říjnu výrazný nárůst a pozitivní trend si udržuje také německá průmyslová výroba. Stejně tak přicházejí příznivé signály z průzkumů sentimentu v průmyslu za eurozónu jako celek. Lze tedy říci, že průzkumy sentimentu v tuzemském průmyslu a stejně tak vývoj průmyslu v Německu naznačují, že by se tuzemská průmyslová výroba měla vrátit k růstu. Jinými slovy, slabé výsledky za říjen by v tomto kontextu měly být výjimkou,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Zároveň je ale namístě podle něho konstatovat, že poté, co byl výkon průmyslu v průběhu letních měsíců rozhozen sezónními faktory, kdy načasování podnikových dovolených vedlo k propadu výroby v červenci a následně k silnému růstu v srpnu, tak září a zejména říjen zaostaly za očekáváním trhu. Tuzemský průmysl tak do letošního závěrečného čtvrtletí vstoupil se slabším výkonem, než se předpokládalo, což může mít vliv i na celé závěrečné čtvrtletí jako celek.

„Doposud jsme na něj mohli spoléhat jako na stabilní a vlastně i hlavní motor ekonomiky, jehož postavení je natolik výjimečné, že jej může jiné odvětví jen stěží zastoupit. I proto počítáme, že růst ekonomiky za čtvrté čtvrtletí letošního roku bude v lepším případě jen dvouprocentní.“

Petr Dufek

analytik ČSOB

Stavebnictví se stále propadá

Stavebnictví se v říjnu propadlo o 8,5 procent, ze zářijových revidovaných 7,7 procenta. Analytici přitom očekávali pokles kolem 7,4 procent. Stavební sektor podle ekonoma Dřímala nadále tíží problémy s přechodem na nové programové období EU fondů.

Inženýrské stavitelství se tak v říjnu propadlo meziročně o pětinu. Obtížný administrativní proces zahajování nových staveb ale brzdí i pozemní stavitelství, které je na tom o něco lépe, protože zažívá rostoucí zájem ze strany soukromého sektoru. „Ale i tak, v době, kdy ceny bytů rostou v pokrizovém období rekordním tempem, pozemní stavitelství meziročně klesá o 1,5 procenta,“ dodává Dřímal.

„Nová bytová výstavba stále vázne na administrativních překážkách a nedokáže tak vycházet vstříc vysoké poptávce po nových bytech. Výsledkem je tak jen rychlejší růst cen nemovitostí a nakonec i nájemného. Symbolicky nás může utěšit nárůst dokončených bytů v říjnu, o 75,4 procent, ale vzhledem k tomu, že jsou to již dávno prodané nemovitosti, tak situaci na trhu nijak viditelně nezmění.“

Petr Dufek

analytik ČSOB

Propad stavebnictví za celý rok o zhruba deset procent by tak podle Dufka neměl být překvapením a výhled pro stavebnictví tak zůstává pro následujícího půl roku stále nepříznivý.

Stavebních povolení nicméně vydaly úřady proti loňskému říjnu o 0,4 procenta více, bylo jich 7413. „Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 24,5 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 se zvýšila o 0,7 procenta,“ uvedli statistici.

Bytů se začalo stavět meziročně o 4,3 procenta méně, a to 2172 bytů. Nárůst ČSÚ zaznamenal u bytů v rodinných domech, v bytových domech jejich počet klesl o 35,6 procent. Dokončených bytů bylo v říjnu o 75,4 procenta více, celkem 3146 bytů. V rodinných domech vzrostl jejich počet o desetinu. „V bytových domech se v důsledku dokončení velkého projektu v Praze zvýšil více než čtyřnásobně,“ poznamenali statistici.

Pracovníků ve stavebnictví v říjnu ubylo v podnicích s 50 a více zaměstnanci o 3,2 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o desetinu procenta a činila 32 893 korun.

Zahraniční obchod skončil v říjnu s přebytkem

K přebytku říjnového zahraničního obchodu ve výši 15,5 miliardy korun, který byl meziročně o 300 milionů korun vyšší, pomohl pokles schodku obchodu s chemickými výrobky a ropou a také potravinami a živými zvířaty, vyšší přebytek byl zaznamenán u surovin. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Nicméně mnohem podstatnější je podle analytiků další propad exportu v řadě, a to dokonce o necelých pět procent.

„Takže podobně jako v případě výsledků průmyslu je třeba začít uvažovat, zda jde o přechodný jev, za nímž stojí třeba výkyvy v čase způsobené třeba předzásobením v předchozích měsících, nebo zda jde o první známky útlumu na evropském automobilovém trhu, tak jak naznačily třeba první odhady prodejů osobních aut v EU právě za říjen. Nelze totiž pominout, že trh s auty v EU je skutečně na historických maximech a prostor pro jeho další růst se přece jen každým měsícem omezuje,“ říká Dufek.

Pro úplnost je třeba podle něho dodat, že slabší byl tentokrát i vývoz dalších úspěšných artiklů jako jsou kovodělné výrobky, elektronika a elektrická zařízení.  

Vývoz a dovoz klesly

Vývoz a dovoz v meziročním srovnání klesly. Export se snížil o 4,9 procenta na 282,1 miliardy korun, dovoz klesl o 5,3 procenta na 266,6 miliardy korun.

Schodek obchodu s chemickými výrobky meziročně klesl o 1,1 miliardy korun a s minerálními palivy o 600 milionů korun. Deficit u potravin a živých zvířat se zmenšil o 200 milionů korun. U surovin se přebytek v říjnu zvýšil o 600 milionů korun. Na říjnovou obchodní bilanci podle ČSÚ nepříznivě působil pokles přebytku u průmyslového spotřebního zboží o 1,3 miliardy korun a také u polotovarů a materiálů o půl miliardy. Snížil se také přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky o 300 milionů korun.

„Říjnový přebytek zahraničního obchodu zaostal za tržním očekáváním,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Poukázala na pokles přebytku obchodu s auty, na český vývoz podle ní dopadla nižší zahraniční poptávka. V poklesu schodku u chemických výrobků se mohlo projevit obnovení provozu kralupské rafinérie a přechod litvínovské rafinérie na plný provoz, doplnila Steckerová.

V příštím roce by se ale podle ní zahraničnímu obchodu mělo dařit. Export by měla podporovat stabilní poptávka ze zahraničí po domácí produkci, přičemž pozitivně by se zde mělo odrazit i postupné oživení investiční aktivity u největších obchodních partnerů. Na druhou stranu vyšší domácí investiční aktivita bude podle ní tlačit směrem nahoru české dovozy.

Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v říjnu přebytkem 52,6 miliardy korun, což byl meziroční pokles o tři miliardy korun. Schodek obchodu se zeměmi mimo EU se proti loňsku zmenšil o 2,5 miliardy korun na 35,4 miliardy.

Za deset měsíců roku dosáhl přebytek obchodní bilance v národním pojetí 178,1 miliardy korun, o rok dřív byl nižší o 55,7 miliardy korun. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o jedno procento, zatímco dovoz se snížil o 1,1 procenta.