Výplata nemocenské u dlouhodobě nemocných se má zvýšit, shodla se tripartita

Lidé, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, by měli dostávat vyšší dávky nemocenské, shodli se zástupci tripartity. Zatím ale není jasné, o jaké navýšení půjde. Existují totiž tři varianty. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, že by stát hradil 66 procent základu do šedesátého dne nemoci a poté 72 procent. Druhá varianta počítá se zvýšením na 78 procent od 61. dne. Odbory s tím ale nesouhlasí a navrhují vlastní řešení, a to 78 procent už od 31. dne.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát.

Ministerstvo na jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Ve druhé by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci. Středula potřebu shody na zvýšení nemocenské dříve označoval za nesmírně důležitou, protože při delší nemoci může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. „Situace dlouhodobě nemocných je vážná,“ řekl. Stát by podle něj peníze na tuto variantu našel, protože hospodaří s výrazným přebytkem.

Sobotka chce, aby systém fungoval co nejdříve

Změnu v nemocenské chce vláda přidat k novele o zdravotním pojištění, která už je ve sněmovně. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá problém ani s novým návrhem, s nímž teď přišli odboráři, ale trvá na shodě s ANO a KDU-ČSL, již budou vládní strany hledat na středeční koaliční radě. Premiér však bude podporovat první variantu od ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD). „Výsledkem by měl být jeden návrh, chceme, aby ten systém co nejdříve začal fungovat,“ dodal Sobotka.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj ČTK sdělil, že svaz prosazuje ucelené a systémové řešení. Před jednáním uvedl, že svaz je připraven podpořit první variantu ministerstva. „Optimální řešení by však mělo řešit celkovou efektivitu systému. Není možné, aby například zaměstnanec se zlomenou nohou šel předat lékařské potvrzení do své práce,“ uvedl. Po vládě proto chce zavedení elektronických neschopenek. Podle Rafaje by pomohly ke snížení administrativní zátěže firem a omezily zneužívání nemocenského pojištění.  

Video Studio ČT24
video

Tisková konference po jednání tripartity

Tisková konference po jednání tripartity

Třetí varianta nemocenské

Středula připomněl, že u lidí s podprůměrným příjmem, což je 70 procent ekonomicky aktivní populace, padá jejich příjem v době nemocenské pod hranici chudoby.  To je podle něho nedůstojné. Dodal rovněž, že 40 procent populace nemá zdroje na pokrytí tohoto propadu. 

Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27 tisíc korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun.