Bezdětní by měli na důchody odvádět víc než rodiče, navrhuje Marksová

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ještě v tomto volebním období prosadit rozdílnou výši odvodů na sociálním pojištění, kdy by bezdětní platili víc než pracující rodiče. V Otázkách Václava Moravce to uvedla šéfka resortu Michaela Marksová s tím, že se příslušný návrh chystá předložit vládě.

Video Otázky Václava Moravce
video

Jak na důchody? Marksová vs. Adamová v OVM

Rozdílná výše odvodů na sociálním pojištění je jeden z návrhů, které pro Sobotkův kabinet vypracovala expertní komise sociologa Martina Potůčka. Ta má v zadání zamyslet se nad možnostmi reformy penzijního systému poté, co stávající vláda zrušila druhý důchodový pilíř.

S ním i bez něj je totiž do budoucna přenastavení systému penzí nezbytné vzhledem k tomu, že populace stárne a současně nijak výrazně neroste porodnost (coby rezervoár pracovních sil pro pokrytí nároků dalších generací penzistů). Podle stávajícího záměru ministerstva práce a sociálních věcí by tak na odvodech mělo dojít k většímu zatížení těch pracujících, kteří děti nemají.

„Diferencované sazby na pojistném v závislosti na počtu dětí určitě chceme nést na vládu a vést o tom debatu, toho jsem se nevzdala. Návrh už prošel připomínkovým řízením,“ oznámila v rozhovoru s Václavem Moravcem šéfka resortu Michaela Marksová. „Přijde mi to spravedlivé, protože pracující rodiče vychovávají za své peníze budoucí plátce důchodů pro další generace.“

Profil

Bilance důchodového účtu

Tuzemský důchodový účet se dostal do deficitu už v devadesátých letech a podruhé v roce 2003; o rok později proto vláda zvýšila odvody, když sociální pojistné zvedla na 28 procent, a v kladných číslech se bilanci dařilo držet do roku 2008, kdy účet hlásil šestimiliardový přebytek. Následující rok se kvůli hospodářské krizi propadl třicet miliard do minusu, v letech 2012 a 2013 byl dokonce na minus padesáti miliardách, od té doby se mírně zvedá. V loňském roce se propad zmírnil na -33,7 miliardy.

Pokud jde o výběr pojistného, podle údajů České správy sociálního zabezpečení se na důchodovém pojištění za první pololetí letošního roku vybralo 183,6 miliardy korun, meziročně tak stát na důchody získal o deset miliard víc (za stejné období loni se jednalo o 173,5 miliardy). Seniorům za stejné období vyplatil 195 miliard včetně jednorázového příspěvku s celkovými náklady 3,5 miliardy. Oproti prvnímu pololetí minulého roku stouply výdaje na důchody skoro o devět miliard.

Penzijní připojištění pro děti? Jen pro bohaté, soudí TOP 09

Po zrušení druhého pilíře se penzijní systém opírá o první pilíř státních penzí a třetí pilíř – důchodové připojištění. Dalším z podnětů, které vzešly ze zmiňované vládní komise, je zaváděný věkový strop odchodu do důchodu a také možnost využít zmiňované důchodové připojištění už u malých dětí.

„Považuji za zatraktivnění, když rodiče mohou spořit dětem na důchody. Řada rodin to jistě zvládne,“ prohlásila v této souvislosti Marksová – a vysloužila si za to kritiku opoziční poslankyně za TOP 09 Markéty Adamové. „Rodiče budou platit důchody sobě a ještě svým dětem. Jak to budou zvládat? Vždy jste kritizovali, že je druhý pilíř jen pro ty bohatší, kteří si to mohou dovolit, ale toto je pro bohatší, kteří si to mohou dovolit, také,“ vytkla ministryni.