Lídři skupiny zemí G20 se zavázali podpořit slábnoucí růst globální ekonomiky a postavit se proti obchodnímu protekcionismu. Hlavy největších světových ekonomik to uvedly v pondělním společném prohlášení z dvoudenního summitu v Číně. G20 se rovněž dohodla na krocích k omezení přebytků oceli na světovém trhu, za který je odpovědná zejména Čína.
Skupina zemí G20 by chtěla mít hlavní slovo v regulaci globální ekonomiky
Čínský prezident Si Ťin-pching uvedl, že zúčastněné země se dohodly na nutnosti zastavit pokles globálního obchodu a lépe koordinovat svá opatření v makroekonomické politice. Země G20 se ale musí z krátkodobě zaměřených opatření přesunout k dlouhodobější politice a zaměřit se na reformy strany nabídky, citovala čínského prezidenta agentura Reuters.
Nejvyšší představitelé G20 dali najevo přání, aby skupina, která vznikla v odpovědi na finanční krizi roku 2008, převzala hlavní roli v regulaci globální ekonomiky. Společná deklarace označuje G20 za „hlavní fórum“ pro hospodářskou spolupráci.
Vlády skupiny také vyjádřily „odpor k protekcionismu v obchodě a investicích ve všech jeho formách“. Slíbily, že nebudou devalvovat své měny proto, aby tím posílily vývoz. Vyzvaly rovněž ke spolupráci na omezení daňových úniků a rovněž apelovaly na zvýšení pomoci pro běžence a země, které je přijímají.
Šéfka MMF: O reformách nejen mluvit
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová po summitu konstatovala, že v G20 panuje shoda na nutnosti posílení globálního růstu. Podle ní bylo tempo růstu příliš dlouho příliš slabé. Dodala také, že o strukturálních reformách se nesmí stále jen mluvit, ale musí se i zavádět.
Komuniké rovněž uznalo, že přebytek kapacit ve výrobě oceli a v dalších odvětvích je globální problém, který vyžaduje kolektivní odpověď. G20 proto iniciovala vytvoření pracovní skupiny pro ocel v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která bude studovat a monitorovat situaci na trhu. Prohlášení jako ústupek hostitelské zemi nezmiňuje v této souvislosti Čínu, třebaže právě tato země je v poslední době hlavním zdrojem přebytků.
Peking už v lednu slíbil, že sníží kapacity ve výrobě oceli do konce desetiletí o 100–150 milionů tun a prezident Si nyní slib zopakoval. Celkové čínské ocelářské kapacity se ale odhadují na 300 milionů tun.
Austrálie chce dojednat s Británií dohodu o volném obchodu
Na okraj summitu se sešla britská premiérka Theresa Mayová s australským premiérem Malcolmem Turnbullem. Ten poté prohlásil, že Austrálie chce s Británií co nejdříve po jejím odchodu z Evropské unie vyjednat „velmi silnou“ dohodu o volném obchodu.
Mayová na závěr summitu zopakovala, že Británie se chce po odchodu z Evropské unie stát „světovým vůdcem ve volném obchodě“ a že žádný ústup do protekcionismu nenastane.
„Z našeho pohledu chceme sjednat s Brity dohodu brzy po jejich odchodu z EU a chceme vyjednat velmi silnou a velmi otevřenou smlouvu o volném obchodu,“ citovala australského premiéra agentura Reuters.
Mayová později uvedla, že na možnost sjednání obchodních dohod dostala od řady partnerů pozitivní odpovědi. Jednání o odbourání obchodních bariér s Británií by přivítaly například Indie, Mexiko, Jižní Korea a Singapur, sdělila premiérka.