Rusnok v čele ČNB drží Singerův směr. Nepřipustí větší posílení koruny

Bankovní rada České národní banky oznámila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Centrální banka zároveň podle očekávání ponechala úrokové sazby na historických minimech. Šlo o první zasedání rady o nastavení měnové politiky, kterého se jako guvernér účastnil Jiří Rusnok a kde byli přítomni také noví členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký.

Bankovní rada zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 korun za euro“.

Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Na konci června bankovní rada ČNB zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.

Banka pak zlepšila odhad vývoje české ekonomiky pro letošní rok. Místo 2,3 procenta by hrubý domácí produkt měl vzrůst o 2,4 procenta. Na druhou stranu méně optimismu projevila vůči příštímu roku, pro nějž svou prognózu zmírnila. Místo růstu o 3,4 procenta by ekonomika měla vykázat jenom tři procenta.

„Právě v souvislosti s brexitem a nejistotami, které odchod Spojeného království z Evropské unie ekonomice způsobí, čelí Evropa riziku slabšího růstu,“ podotknul hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč, podle kterého je prognóza ČNB ještě optimistická. Myslí si, že hospodářství může zpomalit až k úrovni dvou procent.

„Pravděpodobnost, že se kurzový závazek ještě prodlouží, se po brexitu zvýšila. Nejen proto, že nejistota může přinést slabší zahraniční poptávku, ale i kvůli tomu, že se očekává, že ECB dále prodlouží své kvantitativní uvolňování. Každopádně, dokud centrální banka neřekne natvrdo, že kurzový závazek prodloužila, tak stále může exit přijít dříve,“ konstatuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Intervence zahájila centrální banka před necelými třemi roky

Česká národní banka přistoupila k intervencím, které oslabily českou korunu, 7. listopadu 2013. Bankovní rada s tehdejším guvernérem Miroslavem Singerem zvolila tento krok, aby uvolnila měnové podmínky, předešla deflaci a rychleji se vrátila do stavu, kdy bude moci používat jako standardní nástroj měnové politiky úrokové sazby.

Inflace se totiž v roce 2013 propadla na 1,5 procenta ze tří procent v předchozím roce. Úrokové sazby se pak už v době oznámení intervencí nacházely rok na rekordně nízké hladině 0,05 procenta, na níž setrvávají dodnes.

Zahájení intervencí se nicméně očekávalo. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, totiž bankovní rada rozhodla již na podzim roku 2012.

Kurz držený u 27 korun

Kurz se v listopadu 2013 rozhodla centrální banka držet poblíž hladiny 27 korun za euro. Zatímco dopoledne sedmého listopadu se kurz ještě pohyboval okolo 25,80 koruny za euro, hned po oznámení banky měna oslabila na 26,63 koruny za euro a pak se dál přiblížila 27 korunám.

Ani ne dva týdny nato pak člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal uvedl, že možné posunutí kurzu koruny na 28 korun za euro v rámci devizových intervencí není dramatický či nerealistický scénář. Kurz koruny v reakci na tato slova ještě oslabil. Druhý den ale Singer uvedl, že hladina 27 korun je dostačující.

  • K devizovým intervencím ČNB v minulosti přistoupila ještě v roce 2002. Tehdy bylo cílem stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.

Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka tehdy předpověděl krátkodobě negativní dopad na spotřebitele, v dlouhodobějším horizontu pak pozitivní efekt pro české exportéry.

Přínos intervencí viděla ČNB také v tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám HDP, které by byly větší v případě deflace. „V okamžiku, kdy vstoupíte do deflace, dostat se z ní přináší mnohem větší náklady pro reálnou ekonomiku,“ řekl v té době viceguvernér Vladimír Tomšík.

Prezident Miloš Zeman však vyjádřil malé pochopení pro devizové intervence. „Žádná deflace nehrozí. Inflační hladina se pohybuje v intervalu mezi jedním a dvěma procenty,“ upozornil. Podotkl, že česká ekonomika pomalu oživuje a inflace při takovém vývoji zpravidla roste. Zahájení intervencí označil za chybný a riskantní krok i bývalý prezident Václav Klaus. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“.

Zastání krok centrální banky ale našel u tehdejšího premiéra v demisi a nynějšího guvernéra banky Jiřího Rusnoka. Řekl, že domácí ekonomice intervence pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Podobně podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen. Doprovodné negativní efekty intervencí se přeceňují, uvedl.

Devizové nákupy za desítky miliardy

Kurz koruny se dlouho držel přibližně na půl cesty mezi 27 a 28 korunami. K dalšímu oslabování došlo ve dvou momentech. Nejprve se k hladině 28 korun kurz dostal v srpnu 2014 a pak ji překročil začátkem roku 2015. Šlo ale o krátký skok. V průběhu roku 2015 totiž koruna spíš posilovala a od léta se drží těsně nad 27 korunami za euro.

Vývoj kurzu EUR/CZK
Zdroj: Kurzy.cz

Singer na začátku intervencí řekl, že centrální banka je připravena intervenovat neomezeně proti koruně. Na začátku ČNB nakoupila devizy za zhruba 200 miliard korun. S ohledem na popsaný vývoj kurzu koruny je zřejmé, že dlouhou dobu pak zásah banky proti koruně nebyl potřeba.

Teprve v červenci 2015 začala série dalších devizových nákupů. V tomto měsíci šlo zhruba o 28 miliard korun, v srpnu pak už o 101 miliard a v září pak o 63 miliard. I když v říjnu se kurz koruny obešel bez intervence, další měsíc musela banka zase nakupovat a pokračovala v tom i letos.

  • Od listopadu 2013 do května 2016 provedla ČNB devizové intervence za 546,47 miliard korun.
  • Květen 2016 - 15,53 miliardy korun
    Duben 2016 - 10,61 miliardy korun
    Únor 2016 - 16,82 miliardy korun
    Leden 2016 - 58,16 miliardy korun
    Prosinec 2015 - 41,58 miliardy korun
    Listopad 2015 - 9,9 miliardy korun
    Září 2015 - 62,69 miliardy korun
    Srpen 2015 - 100,83 miliardy korun
    Červenec 2015 - 27,88 miliardy korun
    Listopad 2013 - 202,47 miliardy korun

Ukončení intervencí se stále oddaluje, poslední předpoklad ČNB uvádí polovinu příštího roku. ČNB si totiž jako inflační cíl stanovila dvě procenta, přitom i téměř tři roky od započetí intervencí se očekává, že se inflace v letošním třetím čtvrtletí bude pohybovat v blízkosti nuly. Pak by ale podle ČNB měla začít růst. Někteří tak očekávají, že kurzový závazek ČNB opustí spíš až v roce 2018.