Atény - Záložním plánem pro případ, že se Řecko rozhodne odejít z eurozóny, už se zabývá minimálně polovina vlád členských zemí eurozóny, stejně jako banky a velké nadnárodní společnosti. Prioritou pro ně ale zůstává, aby Řecko v eurozóně zůstalo. O setrvání nebo odchodu Řecka z eurozóny mohou 17. června v opakovaných parlamentních volbách rozhodnout jeho voliči.
Polovina členů eurozóny se již chystá na případný odchod Řecka
Náměstek italského ministra hospodářství Vittorio Grilli řekl, že jeho země je na takovou eventualitu připravená. „V každém případě na to musíme být vždy připraveni,“ řekl Grilli na dotaz, zda se Itálie na odchod Řecka z eurozóny připravuje. „Možné je všechno, i když naším cílem je tomu zabránit,“ dodal.
Dosavadní průzkumy veřejného mínění v Řecku naznačují, že strany, které odmítají drakonické úspory a rozpočtové škrty, mají značnou oblibu. Proti nim sice stojí proevropské strany, které mají také mnoho příznivců, riziko vítězství antireformních stran je ale značné.
Možné scénáře
Pokud by se Řecko rozhodlo odstoupit od smluv, které jeho předchozí vlády dojednaly s mezinárodními věřiteli, což je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny, pak by se Atény ocitly bez peněz. Země by neměla na platy státních zaměstnanců a na výplatu důchodů, musela by z eurozóny odejít a začít tisknout vlastní peníze.
Zdroje agentury Reuters uvedly, že vysocí představitelé Evropské unie zástupcům jednotlivých zemí sdělili, aby si připravili záložní plán pro případ, že Řecko z eurozóny odejde. Lídři EU nicméně stále zdůrazňují, že si přejí, aby Řecko v eurozóně zůstalo a pokračovalo v plnění programu, na němž se dohodlo s věřiteli.
Jeden ze zdrojů řekl, že na unijní úrovni se žádný záložní plán zatím nepřipravuje. Je ale prý přirozené, aby si vlády jednotlivých zemí připravily vlastní scénář. „Vzhledem k současné situaci a vzhledem k tomu, co už se odehrálo, si není možné představit, že by někdo neposuzoval všechny možné scénáře. To by nebylo zodpovědné chování,“ řekl.
Přípravy členských zemí
Záložní plán už začaly, anebo v blízké době začnou připravovat země jako je Finsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Belgie, Rakousko a Slovensko. Mimo eurozónu už je připraveno Švédsko.
Z velkých firem se dopady případného rozpadu eurozóny zabývá například letecká společnost International Airlines Group (IAG), která sdružuje aerolinky British Airways a Iberia, a dále například výrobce luxusních vozů BMW.
„My jsme zkoumali, co bychom dělali, kdyby Řecko z eurozóny odešlo. Zda by nastaly nějaké vážné problémy s eurem. Já si ale myslím, že pro aerolinky to není problém. Problém je to pro byznys,“ řekl šéf IAG Willy Walsh. „Ano, zabývali jsme se tím. Pro nás je to jen další krize, kterou ustojíme,“ dodal.
Řecké euro
Prognózy Willema Buitera
Řecko pravděpodobně opustí eurozónu počátkem roku 2013. Taková je alespoň nejnovější prognóza vývoje ve světovém hospodářství od vedoucího ekonoma americké banky Citigroup Willema Buitera. Napsala o tom dnes agentura AFP.
„Domníváme se nyní, že pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny v příštím nebo v tom následujícím roce je zhruba 50 až 75 procent,“ napsal Buiter. Podle něj je v prognóze ještě mnoho neznámých. Nicméně odhaduje, že počátkem roku 2013 Řecko přijde o euro a zažije prudkou devalvaci své náhradní národní měny. V témže roce se v zemi silně omezí ekonomická aktivita a v roce 2014 bude následovat jen malý růst.
Podle něj sníží poté Evropská centrální banka úrokovou sazbu o půl procenta. Portugalsko a Irsko dostanou druhý balík pomoci, Španělsko pak čeká kombinovaná pomoc takzvané trojky, tedy EU, Mezinárodního měnového fondu a bankovních věřitelů. Španělsko a Itálie budou také potřebovat finanční podporu trhů pro svoje obligace.
Buiter soudí, že eurozóna odchod Řecka zvládne a že už žádná další členská země ho nebude muset následovat. Evropský bankovní systém tak bude dál v pořádku fungovat. Konec krize pro eurozónu to ale znamenat ještě nebude.