Brusel – Lídři zemí Evropské unie se sešli na neformálním summitu v Bruselu, kde chtěli najítí cesty na oživení ekonomiky. Velká diskuse se očekávala také ohledně zavedení společných evropských dluhopisů. Po tom volají zejména země z jihu Evropy. Německá kancléřka Angela Merkelová ho ovšem při příjezdu na summit ostře odmítla. Eurobondy jsou prý v rozporu s evropskými smlouvami. Dalším tématem byly i potíže některých zemí eurozóny, hlavně zadluženého Španělska a Řecka, které příští měsíc čekají nové volby a eurozóna s jejich členstvím prozatím počítá. Šlo také o první setkání za přítomnosti nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Ten by rád polevil v utahování opasků, ke kterému pod tlakem Bruselu přikročily země EU.
Bruselský summit EU poprvé vyslechl Hollandovy plány k růstu
Dnešní jednání unijní prezident Herman Van Rompuy svolal ve snaze připravit plánovaný formální summit „sedmadvacítky“, který se uskuteční na konci června. S novou filozofií, jak čelit ekonomické krizi, přichází francouzský prezident Hollande. Místo škrtů chce víc peněz na podporu ekonomického růstu. „Nejen mezi lidmi, ale i na trzích se objevují pochybnosti, že evropské země nedokáží dodržet své závazky na omezení schodků. Měli bychom proto být vstřícní k podpoře růstu a zařadit to mezi hlavní agendu evropských summitů,“ míní Hollande.
Petr Nečas, český premiér
„My považujeme za důležité několik věcí: Zaprvé nesmí polevit konsolidační úsilí, to znamená snaha snižovat deficity veřejných rozpočtů. A zadruhé, že prorůstové opatření nemá spočívat v tom, že začneme znovu za cenu zvyšování deficitů nalívat uměle do ekonomiky peníze.“
Některé země se ale na nalévání dalších peněz do ekonomiky dívají skepticky. Například podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové je růst financovaný dluhy receptem z předvčerejška. „Argumenty, které François Hollande dává, jsou nesmyslné,“ konstatuje Fekterová.
A kriticky se v rozhovoru pro francouzský list Le Monde vyjádřil i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. „Příčinou ekonomické a finanční krize byla vysoká úroveň nahromaděného dluhu a nedostatečná konkurenceschopnost krizí postižených zemí. Pokračování v konsolidaci veřejných financí je nezbytnou podmínkou k řešení (krize),“ zdůraznil.
Francouzský prezident François Hollande na summitu EU
Odchod Řecka se zatím nekoná
Vrcholná schůzka se konala krátce po nových řeckých volbách. Ty bude s napětím sledovat i zbytek Evropy, neboť v poslední době se opět začalo spekulovat o možném odchodu Atén z eurozóny. Předtavitelé EU ale Řecko nadále v eurozóně chtějí, ovšem za plnění závazků vůči partnerům. Český premiér Petr Nečas přitom ještě před setkáním zdůraznil, že odchod Řecka je reálnou variantou. Dopady tohoto kroku by se podle něj nevyhnuly ani Česku.
Obavy však panují i ohledně Španělska. Jeho ekonomice se nedaří, země má nejvyšší nezaměstnanost v EU blížící se 25 procentům a navíc se do vážných potíží dostal i tamní bankovní systém. To vedlo k rozšíření obav, aby se tato čtvrtá největší ekonomika eurozóny nestala další zemí, která bude muset partnery požádat o finanční pomoc.
Merkelová nadále proti eurobondům, chce podporu pracovní mobilitě
Země jihu Evropy vidí záchranu v zavedení společných evropských dluhopisů. Proti jejich zavedení se ovšem dlouhodobě staví Německo a podle vyjádření německé kancléřky při příjezdu na summit se zdá, že na tom nehodlá nic měnit.
Angela Merkelová
„Eurobondy nepřispívají k obnově růstu v eurozóně.“ Evropské smlouvy podle ní zakazují vzájemné přebírání závazků mezi jednotlivými státy v EU. "To podle mého názoru zahrnuje i eurobondy," dodala.
Mezi opatření povzbuzující hospodářský růst naopak kancléřka zařadila „prohloubení vnitřního trhu“. „Navrhnu, abychom zlepšili mobilitu pracovního trhu, protože v některých zemích se hledají kvalifikovaní pracovníci a v jiných je vysoká nezaměstnanost,“ dodala Merkelová.
GALERIE
videogallery_231079