Ministři financí zemí platících eurem by se měli velmi brzy opět sejít kvůli situaci v Řecku, které se s mezinárodními věřiteli stále nemůže shodnout na podmínkách finanční pomoci. Uvedl to předseda Evropské rady Donald Tusk, který o situaci dopoledne telefonicky hovořil s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Ten usiloval o uspořádání mimořádného summitu eurozóny, tedy zemí EU platících eurem, a to poté, co byla nejbližší schůzka takzvané euroskupiny (ministrů financí eurozóny) kvůli přetrvávajícím sporům zejména s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) odložena.
Tsipras chce zřejmě kvůli váznoucí finanční pomoci mimořádný summit. Tusk i Schäuble to odmítají
„Je třeba se vyhnout situaci obnovené nejistoty pro Řecko,“ zdůraznil šéf unijních summitů. Podle řeckých médií se Tsipras chce podle všeho pokusit překonat ekonomické spory politickou cestou, a to tím, že chce požádat o uspořádání mimořádného summitu eurozóny.
Tusk to svým prohlášením, které učinil na okraj společného vystoupení s albánským prezidentem Bujarem Nishanim, nepřímo odmítl. „Potřebujeme konkrétní datum pro nové jednání euroskupiny v blízké budoucnosti. A nemluvím o týdnech, ale o dnech,“ prohlásil.
Myšlenku summitu odmítl také německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Odpověď zní ne,“ reagoval podle německého webu Der Tagesspiegel na dotaz, zda nevidí v tuto chvíli potřebu svolat mimořádný summit EU kvůli Řecku.
Místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogheriniová před novináři poznamenala, že podle komise existují podmínky k brzkému nalezení dohody na úrovni ministrů financí. „… zbývá jen několik kroků. A jsme si jisti, že se dají dokončit velmi rychle,“ připomněla názor svého kolegy, eurokomisaře pro hospodářské otázky, daně a cla Pierra Moscoviciho.
Atény se zatím s věřiteli stále nedohodly
Atény se s věřiteli stále nedokázaly shodnout na klíčové prověrce loni v létě domluveného třetího záchranného programu. Výměnou za další uvolnění pomoci ve výši 5,4 miliardy eur (146 miliard korun), případně až sedmi miliard, věřitelé v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) požadují od Atén finanční škrty ve výši 3,6 miliardy eur (přes 97 miliard korun). Peníze Řekové potřebují na splátku dluhů vůči MMF a Evropské centrální bance.
O věci minulý pátek euroskupina už jednala, tehdy její šéf Jeroen Dijsselbloem hovořil o jejím možném dalším svolání tento čtvrtek. V pátek přitom uváděl, že dohoda je velmi blízko. Věřitelé ale zároveň po Aténách chtěli také přijetí - nyní - určitých dodatečných úsporných kroků, které by byly spouštěny jen v případě nepříznivého vývoje řeckého hospodářství.
Řecko se chce zavázat pouze k tomu, že jeho ministr financí přijme úsporná opatření, až při nesplnění cílů. Navíc by se neměla dotýkat například vyplácení penzí a mezd státním zaměstnancům. MMF se však drží raději méně optimistických výhledů řeckého hospodářství a hlavně nepovažuje nabízené záruky za spolehlivé v tak nestabilním řeckém politickém prostředí.