Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně klesla. Spotřebitelé jsou nadále optimističtější než podnikatelé, přesto se důvěra snížila u obou těchto skupin. Mezi firmami klesla zejména v obchodě, jediným odvětvím, kde důvěra stoupla, bylo stavebnictví. Informoval o tom Český statistický úřad. Podle analytiků je to ale logický vývoj a pokles důvěry není potřeba prozatím vnímat negativně.
Důvěra v českou ekonomiku dále klesá
Důvěra v tuzemské ekonomice dále postupně klesá. Podle analytiků je to do jisté míry důsledek slabší ekonomické aktivity v zahraničí, která dopadá zejména na průmysl. Na druhou stranu však zpomalení v ukazatelích důvěry ve srovnání s minulým rokem není podle nich překvapením. Rok 2015 byl totiž výjimečný vzhledem k řadě jednorázových vlivů, které přispěly k silnému, 4% růstu tuzemské ekonomiky. V letošním roce však tyto vlivy zcela či částečně vyprchaly a růst ekonomiky zvolnil.
„Ukazatele důvěry se proto postupně dostávají zpět k hodnotám, které jsou více v souladu se současným mírnějším růstem ekonomiky, a jejich pokles tak prozatím není potřeba vnímat negativně,“ konstatuje hlavní ekonom pro ING Bank Jakub Seidler.
Z historického pohledu tak sice zůstává důvěra stále vysoko, dubnový pokles je ale již třetím poklesem v řadě.
Celkový vzkaz z dubnového průzkumu důvěry je podle mě následující: na sentiment v tuzemském průmyslu dopadají smíšené signály, jež v uplynulých měsících přicházely z průmyslu eurozóny. Právě situace v průmyslu na západ od nás bude klíčem pro vývoj v tuzemském průmyslu v dalších měsících.
V případě průmyslu totiž zůstává bariérou nedostatečná poptávka. A i duben hlásí nárůst zásob. „Taková konstelace naznačuje, že se tempo růstu průmyslové výroby nebude zvyšovat. Pro nejbližší měsíce vidím spíše riziko ve směru zpomalení,“ dodává Jáč.
Pro růst tuzemského průmyslu je klíčový vývoj v eurozóně
Nedávno zveřejněné dubnové průzkumy ze zpracovatelského průmyslu eurozóny (průzkum PMI) podle analytiků ukazují, že tempo růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v dubnu mírně kleslo a zpomalil se také růst průmyslových objednávek. Právě obnovení tempa růstu průmyslové aktivity v eurozóně je ale klíčem pro oživení důvěry v tuzemském průmyslu. „Naději dávají zprávy z Německa, kde se v dubnu oživil růst exportních zakázek, mimo jiné díky oživení poptávky ze strany Číny a USA. Pokud se tento vývoj udrží, budou z něj v dalších měsících profitovat také čeští exportéři a průmysloví výrobci,“ říká Jáč.
Podnikatelská důvěra v dubnu dosáhla 93,8 bodu a byla tak o 1,3 bodu nižší než o měsíc dříve. Ve stavebnictví sice stoupla o bod, v ostatních odvětvích však klesla. Nejvíce, o 2,2 bodu, se důvěra snížila v obchodě. Mezi průmyslovými podniky pokles důvěry činil 1,5 bodu a mezi poskytovateli služeb 1,2 bodu.
obrázek
Důvěra spotřebitelů se pak meziměsíčně snížila o půl bodu na 104,3. Z dubnového šetření vyplynulo, že se snížily obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace pro příštích 12 měsíců, naopak obavy z jejich vlastní finanční situace se zvýšily. Úmysl spotřebitelů spořit se nezměnil stejně jako jejich strach ze zvýšení nezaměstnanosti a ze zdražování.
V případě spotřebitelů se tedy ukazuje, že dobrá nálada nemůže růst donekonečna. Na počátku letošního roku se optimismus spotřebitelů vyšplhal velmi vysoko, od té doby trochu koriguje. „Nicméně, o náladu spotřebitelů a vývoj spotřeby domácností jako takový obavy nemám. S tím, jak v české ekonomice roste počet pracovních příležitostí a zrychluje se růst mezd, tak jsou zde všechny předpoklady k tomu, aby spotřebitelé měli jak chuť, tak reálnou možnost více utrácet,“ dodal Jáč.