Česko: Sedmá nejméně zadlužená země v Evropské unii

Tisková konference ČSÚ k výsledkům Eurostatu (zdroj: ČT24)

Česká republika měla loni sedmé nejnižší zadlužení v Evropské unii. Dluh institucí klesl na 41,06 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve vývoji veřejných financí se umístila mezi šesti nejlepšími, když deficit dosáhl 0,42 procenta HDP. Vyplývá to z údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Pouze Lucembursko, Německo a Estonsko vykazovaly v minulém roce přebytek veřejných financí. Vyrovnaný rozpočet mělo Švédsko, manko pouhých 0,2 procenta měla Litva. Po těchto státech je na šestém místě Česká republika. Za ní se tak umístily státy jako Francie, Slovensko nebo Řecko. To mělo schodek 7,2 procenta HDP.  Pravidla EU přitom požadují deficit pod třemi procenty HDP. 

Hospodaření Česka
Zdroj: ČT24

Nejvíce je zadluženo Řecko a Itálie

Státem s nejnižším zadlužením se v roce 2015 stalo Estonsko, a to s 9,7 procenta HDP. Za ním následovaly Lucembursko, Dánsko nebo Lotyšsko. I v tomto případě má EU svá pravidla, hranice je 60 procent. Více než dvojnásobně tuto hranici překročila Itálie (132,7 procenta) a Řecko (176,9 procenta).

Celkově veřejné finance v Evropské unii klesly na deficit 2,4 procenta z předchozích tří procent.  V případě zemí platících eurem deficit klesl na 2,1 procenta z 2,6 procenta. Zadlužení EU se snížilo na 85,2 procenta HDP a zadlužení eurozóny na 90,7 procenta.

Václav Rybáček, ředitel odboru vládních a finančních statistik ČSÚ vysvětlil, co za zlepšení situace stojí. „Podepsal se na tom například vývoj příjmů a výdajů. Příjmy byly o 4,6 procenta vyšší, zejména ve formě investičních dotací ze zahraničí, vyššího výběru daní a sociálních příspěvků. U výdajů došlo k růstu investičních akcí, které souvisely i s tokem evropských peněz. Ten byl ale také na dobré úrovni,“ dodal.

Zahradník: Dobrý vývoj po roce 2013 (zdroj: ČT24)

Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a poradce prezidenta Hospodářské komory Petr Zahradník považuje za velmi důležité snížování míry veřejného zadlužení po roce 2013. Přičítá to hlavně hospodářskému oživení v uplynulých letech. Zároveň se domnívá, že „cílená opatření, která byla připravována a ještě nebyla zcela implementována, nemají na tomto výsledku téměř žádný podíl“.