Korupce: Češi získali mezinárodní prvenství v poskytování dárečků a službiček

Poskytování osobních darů a služeb je v Česku rozšířenou cestou k získání zakázek. Dokonce tak oblíbenou a tolerovanou, že Češi obsadili v této kategorii mezi 62 zeměmi světa první místo. Vyplynulo to z průzkumu zaměřeného na podvody a korupci společnosti EY u 2825 manažerů. Slováci „vyhráli“ kategorii nadstandardních nákladů na reprezentaci (Češi 5.), Číňané pak v poskytování úplatku pro získání či udržení zakázky. Hospodářské výsledky naopak nejvíce zkreslují v Malajsii.

Úplatek v podobě osobního daru nebo služby považuje v Česku za ospravedlnitelný 42 procent respondentů. Globální průměr je 12 procent. Partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY v České republice Tomáš Kafka dodal, že jde o drobné dárečky nebo službičky, ale i například o rekonstrukci bytu. Přirovnal to ke službám typu „tady jsem si dovolil, kdybyste se neurazil“.

„Lidé se zase tolik nemění, ale vidíme určitý posun v zákonech, zvyšuje se transparentnost, zveřejňování smluv přináší zvýšenou kontrolu veřejnosti a médií,“ uvedl Kafka. Dodává, že také byl v roce 2012 zaveden zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. „Reálně ho začala policie vymáhat někdy koncem roku 2013 a 2014, stále čekáme na rozsudky ve velkých kauzách,“ říká. Podle něho nastávají změny i v souvislosti s politickými změnami. „Například na úrovni měst vidíme velkou poptávku po forenzních auditech, protože nové strany v koalicích to slibovaly ve volbách, tak nyní to realizují,“ říká Kafka.

Partner investigativních služeb EY pro střední Evropu Daniel Bican pak doplnil, že vnímání korupce jako dlouhodobého problému a rozšířeného jevu je v Česku stále vysoké, ale oproti průzkumu před dvěma lety se situace zlepšila. Tehdy se tak vyslovilo 69 procent oslovených tuzemských manažerů, letos to bylo 54 procent. Globálně pak mělo letos stejný názor jen 39 procent top manažerů.

Kdo je skutečným hybatelem v pozadí?

V Česku je téměř pětina manažerů ochotna pro získání zakázky poskytnout úplatek. „V Číně je to dokonce polovina, což je v kontrastu s tím, že tam za korupci hrozí trest smrti. Za Číňany ale příliš nezaostávají ani manažeři na Slovensku, uplácela by téměř polovina,“ uvedl Kafka. Celosvětový průměr je 13 procent.

„V Česku je  z hlediska korupce problém hlavně ve zdravotnictví, stavebnictví a IT.“

Tomáš Kafka

partner pro forenzní audit společnosti EY

Podnikatelé podle studie také volají po větší transparentnosti. Vědět, kdo skutečně vlastní a ovládá obchodní partnery společnosti, považuje za důležité 82 procent respondentů v ČR, celosvětově 91 procent.

 

„Státy si uvědomují hrozbu, kterou korupce představuje pro finanční systém, už tak zatížený nejrůznějšími tlaky. Proto se snaží stále úžeji spolupracovat při hledání nových možností, jak za protiprávní jednání stíhat konkrétní pachatele,“ uvedla Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.

Tyto snahy mají mezi účastníky průzkumu plnou podporu – 83 procent z nich se domnívá, že stíhání konkrétních osob za podvody a korupci pomůže odradit další od jejich páchání.

České manažery začíná děsit kyberkriminalita

Bican také uvedl, že už více než polovina českých manažerů má obavy z kyberkriminality a vnímá ji jako významné riziko. 

V rychle rostoucích ekonomikách (kam bylo zařazeno i Česko) panuje podle průzkumu přesvědčení, že tu korupčníci nejsou za své jednání dostatečně hnáni k odpovědnosti. Až 70 procent brazilských manažerů a shodně 56 procent manažerů z afrických zemí a z východní Evropy (i z Česka) si myslí, že jejich stát se sice snaží korupci stíhat, ale nedaří se mu podezřelé usvědčit.

I v rychle rostoucích ekonomikách lze však podle Bicana najít pozitivní signály, kdy státní a zákonodárné orgány přijaly tvrdá opatření, která mají zamezit nekalým praktikám. Například v Číně se 74 procent účastníků průzkumu domnívá, že stíhání korupce je účinné, což může svědčit o tom, že tamější vláda úspěšně plní svůj závazek bojovat proti korupci.

Whistleblowing je stále žádán

Důležitým zdrojem informací o možném nekalém jednání zůstává whistleblowing, uvedla zpráva EY. Linku, na níž mohou zaměstnanci hlásit svá podezření z podvodu a korupce, má zavedenou 55 procent oslovených společností. Přínos podnětů od zaměstnanců oceňují i zákonodárci – v některých zemích, například ve Spojených státech, dostávají whistlebloweři dokonce nemalou finanční odměnu.

Ale ani tyto mechanismy nejsou stoprocentně účinné. Na některé jejich limity upozornili i respondenti průzkumu: 18 procent v ČR i celosvětově jich uvedlo, že by jim v oznámení podvodu nebo korupce zabránila loajalita vůči kolegům, a 24 procent českých respondentů (19 % celosvětově) by tak neučinilo z loajality vůči vlastní firmě.