Brusel - Zadlužení eurozóny i Evropské unie roste. Ve státech platících eurem na konci loňského roku vládní dluh stoupl na 87,2 procenta HDP a v EU na 82,5 procenta HDP. Informoval o tom dnes Evropský statistický úřad (Eurostat). Evropa přitom dlouhodobě usiluje o to, aby země dostaly své dluhy pod hranici 60 procent HDP, která je také brána za jednu z podmínek pro přijetí eura.
Dluhy eurozóny se loni přiblížily 90 procentům jejího HDP
Jednoznačně nejvyšší zadlužení připadlo na krizí stíhané Řecko, kde dluh vystoupal na 165,3 procenta HDP. Za ním se umístily Itálie (120,1 procenta) a Irsko (108,2 procenta). Naopak nejnižší zadlužení za loňský rok hlásí Estonsko, kde je vládní dluh pouhých šest procent HDP. V Bulharsku to bylo 16,3 procenta a v Lucembursku 18,2 procenta. Ani Česko na tom není špatně, s dluhem ve výši 41,2 procenta HDP obsadilo v rámci 27členné EU sedmou příčku.
„Pakt stability a růstu, podle kterého mají státy mít maximálně 60 procent dluhu vůči hrubému domácímu produktu a maximálně tříprocentní schodek rozpočtu, dnes již v podstatě nikdo nebere vážně. Tato pravidla jsou jen na papíře a postrádají jakýkoliv smysl,“ podotkl analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Eurozóně ani EU se nedaří v průměru plnit ani další z dlouhodobých kritérií, aby deficit rozpočtu byl pod třemi procenty HDP. V eurozóně byl loni 4,1 procenta a v EU 4,5 procenta. V obou případech jde ale o výrazný pokles, neboť v roce 2010 v eurozóně deficit činil 6,2 procenta a v EU 6,5 procenta.
Největšího deficitu rozpočtu v poměru k HDP loni dosáhlo Irsko, a to 13,1 procenta HDP. Následovalo Řecko s 9,1 procenta a Španělsko s 8,5 procenta. V České republice deficit činil 3,1 procenta. Naopak tři země se mohly pyšnit přebytkem. Jde o Maďarsko (4,3 procenta), Estonsko (1 procento) a Švédsko (0,3 procenta). Celkově se situace ohledně schodků loni zlepšila ve 24 zemích Evropské unie. Ve dvou se zhoršila a v jedné zůstala na stejné úrovni jako předloni.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
„Ač se deficity napříč eurozónou snižují, tak dluh samozřejmě dále narůstá, protože ty deficity klesají především v periferních ekonomikách z poměrně vysokých úrovní. Úklid po finanční krizi ve Spojených státech, která nastartovala i určité bolestivé přizpůsobovací mechanismy v eurozóně, ještě bude nějakou chvíli trvat.“
Boj s vysokými deficity a dluhy v řadě zemí EU komplikuje hospodářské zpomalení. Řada zemí v čele s Řeckem a Španělskem se pohybuje de facto v začarovaném kruhu. Čím víc šetří, aby snížíly deficity a dluhy, tím více jejich hospodářství zpomaluje, a snižování dluhů a schodků se tak komplikuje.
GALERIE
videogallery_221715
„Ideální cesta by byla snížit rozpočtový schodek a zároveň minimalizovat negativní dopady na ekonomiku, respektive kompenzovat patřičnými změnami v ekonomice – změnami v oblasti trhu práce, změnami v oblasti zdanění a tak dále,“ míní hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Jenže právě to se řadě evropských zemí nedaří.
Například španělská centrální banka dnes uvedla, že se země znovu propadla do recese. Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí klesl v porovnání s předchozím kvartálem o 0,4 procenta a zaznamenal druhé čtvrtletí poklesu po sobě. Řecko čelí ještě hlubší recesi. Vězí v ní už od konce roku 2008 a ke slabému růstu by se mělo Řecko podle odhadů vrátit nejdříve v roce 2013.