Češi stárnou, Němci ještě rychleji. Dožívají se však déle

V polovině devadesátých let byl věkový medián Čechů o dva roky nižší než u Němců, v roce 2014 se už rozdíl zvětšil na téměř pět let. Rozsáhlé mezinárodní statistiky ukazují, že české obyvatelstvo stárne každým rokem o několik měsíců, vloni tak byl medián 40,8 roku, v případě Německa přes 45 let. Jiné údaje například ukazují, že více než v Česku se loupilo v Nizozemsku či Dánsku nebo že v množství emisí na obyvatele na tom bylo Česko hůř než Čína.

Medián věku Čechů ve výši 40,8 roku znamená, že polovina obyvatelstva je mladší než zmíněný věk a druhá polovina naopak starší. Vyšší medián věku než Česko má například Německo s 45,6, který je rovněž nejvyšší z celé EU. Vysoko je i Itálie, Bulharsko, Portugalsko nebo Řecko. Za Českem se s věkovým mediánem 39,2 drží Polsko nebo s 38,6 Slovensko.

Video Události
video

Události ČT: Češi ve statistikách - věk, dožití, úmrtnost novorozenců, bezpečnost na silnicích

Události ČT: Češi ve statistikách - věk, dožití, úmrtnost novorozenců, bezpečnost na silnicích

Fedor Gál: Vysoké hmotné standardy se střetávají s mizérií

 

Češi zároveň žijí déle, průměrný věk dožití přesahuje 78 let. Od roku 1995 se hodnota zvýšila o pět let. Jiné národy nás ale v dlouhověkosti překonávají. Vpředu jsou Španělé s nadějí na dožití v průměru 83,2 let. Přes osmdesát let se ale dostávají i mnohé další státy včetně Němců.

Na jednom kilometru čtvereční žije 133 lidí. Podobně je na tom Polsko nebo Dánsko. Statisticky přelidněné je Monako, kde na kilometru čtverečním žije přes 15 tisíc obyvatel. Naopak na Islandu se na stejné rozloze potkají jen tři lidé. Možná i to přispívá spíše nižší hodnotě emisí CO2 na obyvatele, která byla v roce 2013 v případě Islandu 6,3 tun. V Česku byla 9,6 tun a během let se dařilo hodnotu snižovat. Z unijních zemí vykazovaly nejvyšší hodnoty Lucembursko a Estonsko.

Ubývá loupeží, nezaměstnanost je malá

Čísla statistiků ukazují měnící se obraz Česka v porovnání s jinými státy v mnoha oblastech, ať už jde o oblast práce, zdravotnictví nebo například kriminality.

Během let 2008 až 2013 došlo k poklesu hlášených loupeží. Ještě před šesti lety jich bylo v Česku na 100 tisíc obyvatel téměř 45, v roce 2013 jich bylo 29. U vloupání jednoznačný trend není. V roce 2013 jich ale bylo hlášeno 593 na 100 tisíc obyvatel. Zdaleka největší problém s těmito druhy zločinu mají ze zemí Evropské unie v Nizozemsku, Dánsku a Rakousku. Lotyšsko sice má málo hlášených vloupání (47,2), ale skoro stejný počet hlášených loupeží (45,3).

S dlouhodobou nezaměstnaností mají potíže v Řecku, kde se dotýká 19,5 procenta ekonomicky aktivního obyvatelstva, vysoký počet vykazuje i Chorvatsko s 10,1 procenta. České statistiky ukazují podíl 2,7 procenta, což je podobné jako v Rumunsku. Velmi nízkou míru vykazuje ze zemí mimo EU Island, kde jsou pod jedním procentem.

Země se také dost výrazně liší ve výdajích na zdravotnictví. Zatímco Nizozemsko dává v přepočtu přes pět tisíc dolarů na obyvatele a Německo nebo Švédsko necelých pět tisíc, v Česku je to 2040 dolarů. Při srovnání, kolik je to procent vůči HDP, tak v případě Německa, Nizozemska a Švédska jde o jedenáct procent, u Česka je to přes sedm procent.