Čím více dětí, tím nižší sociální pojištění. Bezdětní zaplatí nejvíc

Lidem, kteří nevychovávají děti, má o procentní bod stoupnout suma odváděná na sociální pojištění. Naopak těm, kdo mají dva a víc potomků, proti současnému stavu klesne. Vláda tím chce podpořit rodiny v době, kdy peníze nejvíc potřebují. Opozice návrh kritizuje, kabinet by podle ní odvody zvyšovat vůbec neměl.

Pokud by vládní návrh prošel, přilepšily by si zejména velké rodiny, kde jsou čtyři a více dětí. Jejich rodiče by totiž sociální pojištění neplatili vůbec. Naopak lidé, kteří nemají žádné děti, by zaplatili o jeden procentní bod více než dnes. Bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance nebo živnostníky. Změna by se týkala obou.

Roli by ve výměře pojistného nehrálo ani to, zda jsou lidé bezdětní ze svého vlastního rozhodnutí, nebo zda potomky nemohou mít ze zdravotních důvodů. „Lidé, kteří jsou bezdětní – a je v tuto chvíli lhostejno, zda to je jejich vůle, nebo není – mají víc finančních prostředků, než jakými disponují rodiče, kteří vychovávají děti,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Video Události
video

Události: Výše sociálního pojištění by se určovala podle počtu dětí

Události: Výše sociálního pojištění by se určovala podle počtu dětí

Ministryně Marksová o sociálních problémech v Interview ČT24

Snížená sazba sociálního pojištění by měla platit maximálně pro dva dospělé. Vztahovat se bude i na registrovaného partnera či na druha nebo družku rodiče dítěte. Jedinou podmínkou je stejné trvalé bydliště.

A když děti vyrostou?

Úplně jasné ale zatím není, jak dlouho bude zvýhodnění trvat – tedy zda budou rodiče platit na pojištění méně, i když už se o děti starat nebudou. V návrhu se prozatím počítá s tím, že by rodiče platili o jedno procento nižší odvod, pokud se o děti starali deset let.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD)

Michaela Marksová (ČSSD)

ministryně práce a sociálních věcí

„Pro mě je důležité, aby pro ty, co vychovají určitý počet dětí, byla ta sleva na celý život.“

Michaela Marksová (ČSSD)

ministryně práce a sociálních věcí

„Dopad do rozpočtu je negativní, asi 4,5 miliardy. Myslím, že bychom to neměli přehánět,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). „V rámci rozpočtu, který je přes jeden bilion korun, investovat pět miliard do toho, že dáme rodičům peníze, aby mohli vychovat děti, je podle mě daleko větší hodnota, než že přijdeme o pět miliard na výběru daní,“ doplňuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„V mnohém souhlasím s opozicí a myslím si, že spousta našich poslanců a lidí v ANO souhlasí, že tento směr je trochu diskriminační vůči lidem, kteří děti mít nemohou nebo mít nechtějí.“

Radka Maxová (ANO)

místopředsedkyně výboru pro sociální politiku

Zcela proti je ale pravicová opozice, podle které to neřeší důchodovou reformu. „Podpora rodin s dětmi by se měla odehrávat někde jinde,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. A návrh podle Jana Skopečka nepodpoří ani ODS. „Je to diskriminační krok pro rodiny, které děti prostě mít nemohou,“ dodává expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.

Video Studio ČT24
video

Kohoutová (ODS): Je to diskriminační vůči těm, kdo děti mít nemohou

Kohoutová (ODS): Je to diskriminační vůči těm, kdo děti mít nemohou

Maxová (ANO): Návrh ministerstva rozbíjí současný daňový systém

Vládní příklad

A příklad, jak by to vypadalo v praxi, je i uvnitř vlády. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) žádné děti nemá, jeho stranický kolega a ministr zemědělství Marian Jurečka naopak očekává už pátého potomka.

„Lidé, kteří mají děti, investují vůči společnosti mnoho přidané hodnoty a my, kteří to štěstí nemáme, tak musíme investovat do té společnosti jinak,“ uvedl ministr kultury, který by jako zaměstnanec podle návrhu zaplatil o procento více než dnes a naopak Jurečka by neplatil nic. „Jednou budou moje děti prací vydělávat na důchod Daniela Hermana,“ dodává ministr Jurečka.

Návrh nyní leží na stolech ministrů. Až ho posoudí, zamíří do sněmovny.