Desítky miliard dolarů na výzkum, vývoj a výrobu ekologických zdrojů energie – to je plán, ke kterému se hodlají na klimatické konferenci v Paříži zavázat nejen vlády dvacítky zemí světa, ale i soukromí investoři včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese či šéfa sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga.
Facebook nebo Microsoft. Na zelenou energii sází i soukromé peníze
Spojené státy, Indie a dalších 18 zemí podle agentury Reuters oznámí, že během pěti let zdvojnásobí částku deseti miliard dolarů, kterou v současnosti dávají kupříkladu do obnovitelných zdrojů. Gates zase jménem 28 velkých investorů představí iniciativu, která má poskytnout kapitál na rozjezd nových energetických projektů.
Do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition) se zapojilo třicet světových firem. Jsou mezi nimi skutečně velká jména byznysu – vedle Gatese a Zuckerberga například šéf Amazonu Jeff Bezos, bývalý předseda indického konglomerátu Tata Ratan Tata nebo jihoafrický důlní magnát Patrice Motsepe.
Členové tohoto projektu mají v plánu poskytnout peníze na inovace v energetickém průmyslu. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.
Státní i soukromé peníze
Se soukromou sférou chtějí ostatně spolupracovat i samotné vlády, které mají v plánu slíbit vyšší investice do zelené energie. Mezi dvacítkou účastníků iniciativy jsou například Spojené státy, Indie, Čína, Japonsko, Británie, Francie nebo Německo. Tyto země nyní každoročně utrácejí asi deset miliard dolarů v oblasti obnovitelných zdrojů s tím, že polovina těchto peněz pochází z USA. Během pěti let se mají tyto investice zdvojnásobit.
Je to velká věc. Vnese to ve velmi důležitém tématu na konferenci hned na začátku novou energii.
V Paříži v pondělí odstartoval klíčový klimatický summit, z něhož by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012.
Hlavním cílem je udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry. K tomu má pomoci právě omezování emisí, k němuž přispívá i odklon od fosilních paliv k novým technologiím a obnovitelným zdrojům energie, jako je energie ze slunce, větru či vody.